Pařížskou schůzku iniciovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, a to v reakci na masakr muslimských věřících ve městě Christchurch. Přesně před dvěma měsíci tam australský zastánce nadřazenosti bílé rasy povraždil ve dvou mešitách 51 lidí. Krveprolití živě přenášel na Facebooku, což vedle značného pobouření vyvolalo také řadu protimuslimských a xenofobních reakcí, z nichž některými se zabývala policie.

V takzvané christchurchské výzvě, která je právně nevynutitelná, se ve středu internetové společnosti zavázaly „podniknout transparentní specifické kroky s cílem zabránit zveřejňování teroristického a násilně extremistického obsahu". Vlády signatářských zemí naproti tomu hodlají přísně dbát na dodržování pravidel, aniž by ohrozily svobodu projevu.

„Povedlo se nám přijmout konkrétní kroky k tomu, aby se tragédie z Christchurche už nikdy neopakovala," řekla podle agentury AFP Ardernová. Výzvu spolu s ní inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron, jednání se zúčastnila například i britská premiérka Theresa Mayová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadský premiér Justin Trudeau.

Zablokování přístupu k živému vysílání

Společnost Facebook, jejíž šéf Mark Zuckerberg na jednání chyběl a u Macrona byl v souvislosti s výzvou už minulý pátek, před summitem zveřejnila konkrétní opatření, která hodlá proti šíření teroristických či násilných videí podniknout.

Mark Zuckerberg

Mark Zuckerberg

FOTO: Charles Platiau, Reuters

Každému, kdo bude „násilný obsah" po její síti šířit, může zablokovat přístup k živému přenosu videí na pevně stanovenou dobu. Firma se rovněž zavázala investovat 7,5 milionu dolarů (175 milionů Kč) do vývoje systému, který by spolehlivěji než dosud odhaloval nedovolený obsah. Facebook již podobné nástroje má, některým uživatelům se je však v případě šíření christchurchského videa podařilo obejít.

Snaha o omezení teroristického obsahu na sociálních sítích není nová. Politici internetové giganty k řešení tohoto problému vyzývají prakticky po každém větším atentátu. Už loni v září Evropská komise navrhla nová pravidla, která technologickým společnostem ukládají do hodiny od výzvy úřadů odstranit z webu materiál s teroristickým obsahem.

Pokud firmy, jako jsou Facebook, Twitter nebo Google, žádost nesplní, má jim hrozit pokuta až do čtyř procent jejich celosvětového obratu v předcházejícím roce. Ministři vnitra zemí Evropské unie návrh loni v prosinci na svém jednání v Bruselu podpořili a v dubnu jej schválil také Evropský parlament.