Schopnosti výpočetní techniky neustále rostou a technologické firmy jako IBM či Google nebo farmaceutický gigant Pfizer do této oblasti mohutně investují. Jenže současné zákony neumožňují označit počítač jako vynálezce, což podle autorů studie vytváří právní nejistotu a může bránit dalšímu vědeckému rozvoji.

„Pravděpodobně se dočkáme sporů, kdy si jednotlivci přivlastní vynálezy, které ve skutečnosti nebyly jejich,“ uvádějí stránky sciencedaily.com.

Není to přitom hudba vzdálené budoucnosti - například systém umělé inteligence s názvem „The Creativity Machine“ (Tvůrčí stroj) vytvořil první zubní kartáček s křížícími se štětinkami, který se dostal do běžného prodeje. „Brzy budou počítače vynalézat zcela běžně a je pouze otázkou času, kdy budou zodpovědné za většinu vynálezů,“ říká Ryan Abbott z univerzity v Surrey.

Nabízí se pochopitelně přiznat práva na vynález člověku, který má k počítači nejblíže - je to však osoba, která umělou inteligenci vytvořila, člověk, který zadal úkol a k vynálezu tak počítač vlastně dovedl, nebo majitel, tedy vlastník výpočetní techniky? A ještě musíme odlišit majitele hardwaru („těla“ počítače) a softwaru (jeho „duše“). Je vynálezcem tělo, nebo duše počítače? Při těchto otázkách se právníci zřejmě ještě zapotí.

Jak pracují superpočítače

Superpočítače zabírají na rozdíl od běžných stolních počítačů celé budovy. Jsou sestaveny z tisíců procesorů a mají stejný výkon jako stovky běžných PC. To, co dokáže superpočítač spočítat za jediný den, by trvalo běžnému domácímu PC celý rok.

Superpočítač Jaguar

Nejvýkonnější superpočítače na světě zabírají klidně i celé budovy.

FOTO: Novinky

Tomu odpovídá také jejich cena. Superpočítače jsou stejně drahé jako luxusně zařízené rodinné domy. Takto výkonné stroje zkoumají lidskou DNA, dešifrují tajné informace nebo počítají pohyb vesmíru.