Tato strategie počítá s některými podpůrnými opatřeními, mezi které patří především zřízení Fondu pro rozvoj vysokorychlostního přístupu, a to jako zvláštního účtu, kde by se shromažďovaly peníze. Základním vkladem by mělo být procento z výnosu privatizace Českého Telecomu, podle Mlynářových představ asi 500 miliónů korun. Dalším příjem by byly přebytky z účtů Českého telekomunikačního úřadu.

Podle ministerstva informatiky má být stát nejen regulátorem, ale i poskytovatelem vysokorychlostního internetu, a také odběratelem, tedy nákupcem kapacit od poskytovatelů. Na budování sítí by se měl účastnit finanční podporou pouze ve zvláštních případech, například v méně obydlených a rozvinutých oblastech, kde se to soukromým poskytovatelům nevyplácí.

Ve vysokorychlostním internetu ČR zaostává

Podle odhadů ministerstva jsou v současnosti v Česku dvě vysokorychlostní přípojky na 100 obyvatel. Zdroje Evropské unie uvádějí, že v roce 2002 to bylo v Belgii, Dánsku, Nizozemsku a Švédsku přes deset přípojek na 100 obyvatel. Tyto země byly na špici EU. Nejhůře na tom byly Řecko s 0,1 přípojky a Irsko s 0,9 přípojky na 100 obyvatel. Česká republika je na zadních pozicích i v porovnání s ostatními státy, které přistoupily k EU.

Příčinou pomalého rozvoje vysokorychlostního připojení je podle Mlynáře nedostatečná dostupnost zejména mimo velká města. Nepříznivý je také poměr mezi cenou a možnostmi obyvatel. "Vlastní cena ve srovnání s jinými státy není tak špatná, ale kupní síla obyvatel je horší než ve starých zemích EU," uvedl ministr. Za nedostatečnou označuje strategie také nabídku služeb.

Diskuse vyvrcholí na Invexu

Rozšíření internetu má podle ministerstva řadu pozitivních efektů, ať už jde o obchod, vzdělání, výkon státní správy či další oblasti. Strategii rozvoje rychlého připojení resort předkládá k veřejné diskusi, jež vyvrcholí na veletrhu Index, který začíná 11. října. Na portálu veřejné správy vznikne speciální stránka s informacemi o vysokorychlostním připojení v Česku.