Experiment, jehož výsledek byl zveřejněn teprve nedávno, se konal v roce 2012 s využitím asi 700 tisíc uživatelů sítě. To je zlomek ve srovnání s 1,3 miliardy těch, kdo jsou k Facebooku přihlášeni.

Výzkum nikomu nezpůsobil újmu, řidiči jedoucí ve vadných automobilech nebo lidé požívající přesolené a tučné sýry riskují mnohem víc. Facebook ale zmanipuloval výběr příspěvků zobrazovaných uživatelům a pak zjišťoval, jak to ovlivňuje emoce.

Chyběl souhlas

Experiment ukázal na dvě věci. Zaprvé Facebook necítí potřebu požádat o svolení, zda se někdo chce testu účastnit. Předložil sice text s podmínkami, který však uživatelé z nedostatku času přeskočí a odkliknou rychle souhlas, aby se pohnuli dál.

V textu se skrývala vágní formulace o udělení souhlasu k použití výsledků ke "zlepšení" kvality produktu. Od roku 2012 pak do textu přibylo slůvko "výzkum". A to je vše.

Když byl výsledek zveřejněn v Proceedings of the National Academy of Sciences, pravilo se v něm, že uživatelé poskytli "informovaný souhlas", což je lež. Lidé souhlasili s jakýmsi povšechným textem, který neobsahoval popis prováděné studie, jak to vyžadují americké předpisy pro vědecký výzkum z roku 1979.

Je to špatné, dokonce i na Facebook.profesor James Grimmelmann z University of Maryland

A zadruhé má Facebook k dispozici neuvěřitelnou možnost ovlivňovat chování díky ohromnému množství uživatelů. Pro jiný svůj "výzkum", zaměřený na to, jak se šíří informace sítí přátel, využíval "svůj vzorek asi 253 miliónů uživatelů", tedy čtyřnásobek obyvatel Francie.

Právě to vzbuzuje mezi uživateli i zahraničními komentátory vlnu nevole. „Pro Facebook jsme všichni pouze laboratorní krysy,“ uvedl redaktor listu The New York Times Vindu Goel. „Studie poškodila účastníky. To je špatné, dokonce i na Facebook,“ uvedl profesor James Grimmelmann z University of Maryland.

Facebook: Experiment s nejlepšími úmysly

Facebook ukázal, že může měnit chování lidí, a na to jeho pokusy také jsou. Vedoucí experimentu Adam D. I. Kramer však tvrdí, že vše probíhalo s nejlepšími úmysly. „Důvodem, proč jsme tento výzkum dělali, je, že nám velmi záleží na emočním dopadu Facebooku na lidi, kteří jej používají,“ podotkl Kramer.

„Cílem všech našich výzkumů na Facebooku je naučit se poskytovat lepší služby, ne narušit uživatele. Mně i dalším spoluautorům experimentu je velmi líto, jaké reakce tento konkrétní výzkum vyvolal. Při zpětném hodnocení výsledky výzkumu neospravedlňují napětí, které napáchal,“ podotkl vedoucí experimentu.

Podle něj se i kvůli tomu mění interní pravidla této sociální sítě. „Neustále pracujeme na zlepšení svých interních postupů. Pokus přece jen proběhl na začátku roku 2012 a od té doby máme za sebou dlouhou cestu,“ uzavřel Kramer.