Článek
Robert Tappan Morris studoval Cornellovu univerzitu a první listopadový týden napsal program o 99 řádcích, jehož prostřednictvím chtěl podle svých slov zjistit počet počítačů připojených k této síti. Tehdy nejspíše ještě vůbec netušil, že vytvořil dost možná prvního počítačového červa.
Kód napadající počítače DEC VAX a Sun-3 se měl čile k světu. Údajně infikoval kolem 6000 počítačů, tedy zhruba každý desátý stroj připojený v té době k Arpanetu. Morrisův kolega Paul Graham se nicméně později nechal slyšet, že údaj o počtu nakažených počítačů si žalobci vycucali z prstu.
Snadnost, s níž se Morrisův červ dokázal šířit, přiměla počítačové odborníky k tomu, aby se více zaměřili na otázku bezpečnosti a spolehlivosti internetu.
I přes původní Morrisův záměr program způsobil vážné potíže, a to tím, že počítače napadal i opakovaně. Vícenásobně nakažený stroj pochopitelně výrazně zpomaloval, a v krajním případě byl zcela vyřazen z provozu. Další škody červ napáchal tím, že vytěžoval přenosovou kapacitu sítí, jejichž prostřednictvím se šířil.
Snadnost, s níž se Morrisův červ dokázal šířit, přiměla počítačové odborníky k tomu, aby se více zaměřili na otázku bezpečnosti a spolehlivosti internetu. Bezprostřední reakcí bylo ustavení dodnes fungujícího orgánu Computer Emergency Response Team (CERT), který monitoruje bezpečnostní incidenty na síti a snaží se o jejich řešení.
Tvůrci počítačových červů i dalších druhů škodlivých programů jsou přesto vždy o krok před odborníky na ochranu počítačů. Asi nejlépe o tom svědčí úspěchy takových červů, jako byl ILOVEYOU, jenž v květnu 2000 infikoval desítky miliónů počítačů po celém světě, nebo Conficker, který se v letech 2009 a 2010 pravidelně objevoval na čele žebříčků nejrozšířenějších bezpečnostních hrozeb.
První odsouzený „hacker“
Podle některých odborníků nelze jednoznačně označit Morrise za autora prvního červa. V této souvislosti připomínají experiment, který na počátku 80. let prováděli zaměstnanci výzkumného střediska americké společnosti Xerox. John Shoch a Jon Hupp tehdy vyvinuli a po vnitrofiremní síti rozšířili software, který v hostitelských počítačích bez vědomí jejich uživatelů instaloval aktualizace operačního systému.
Bohulibý záměr se však nečekaně zvrtl. Program jednak radikálně zvýšil provoz v síti, která se dostala na pokraj kolapsu, a za druhé vedl k častým a nepředvídatelným restartům infikovaných počítačů. Podle některých odborníků šlo v principu o červa a prvenství by proto mělo náležet Shochovi a Huppovi. Jim také bývá připisována zásluha na prosazení termínu "červ", který si vypůjčili ze sci-fi románu Johna Brunnera The Shockwave Rider (Jezdec na rázové vlně).
I pokud by Robert Morris nebyl prvním tvůrcem počítačového červa, jiné jeho prvenství je nezpochybnitelné. Byl první osobou odsouzenou na základě amerického Zákona o zneužití počítačů a počítačových podvodech. Ve finále mu soud za způsobené škody vyměřil tříletý podmíněný trest, povinnost odpracovat 400 hodin veřejně prospěšných prací a zaplatit pokutu 10 050 dolarů.
Anketa
Počítačový červ
Jako červ bývá označován program, který se šíří mezi počítači bez zásahu uživatele. Často mívá podobu přílohy k elektronické poště, která po spuštění rozešle své kopie na e-mailové adresy nalezené v infikovaném počítači.
Červ nemusí počítač nutně poškodit, ale obvykle působí problémy s výkonem a stabilitou počítače či sítě. Navíc může sloužit jako nosič jiných druhů počítačové "havěti".