Článek
Poptávka po odbornících na stíhání síťové zločinnosti ale vysoce přesahuje nabídku. Firmy a vládní úřady se začínají o experty přetahovat a lákají je vysokými platy. "Tihle lidé si práci vybírají podle platu, životních podmínek a míry byrokracie. Vlády v tomto směru většinou mnoho nenabízejí," tvrdí Chris Finan, který dva roky působil jako bezpečnostní expert v Bílém domě.
Škody způsobené ročně hackery se odhadují na 80 až 400 miliard dolarů (7,5 biliónu korun). Útoky se zaměřují na ilegální transfery peněžních prostředků, stále častější jsou krádeže kódů kreditních karet. Do sféry kybernetických zločinů patří i útoky na duševní vlastnictví a síťová průmyslová špionáž. Stanovit přesnou celkovou výši způsobených škod je prakticky nemožné.
Poptávka po internetových bezpečnostních expertech za těchto okolností prudce stoupá. Experty hledají americké zbrojní firmy Lockheed Martin a BAE Systems. Podle amerických statistiků se v USA počet pracovních míst v tomto oboru do roku 2020 zvýší o 65 700, tedy o víc než pětinu. Celosvětově je situace obdobná.
Platy se každý rok zvyšují
Platy ve sféře internetové bezpečnosti se ročně zvyšují o pět až sedm procent. Absolvent univerzity s kvalitním IT diplomem může pomýšlet na plat 100 000 dolarů ročně (kolem 160 000 Kč měsíčně) s možností bonusů ve stejné výši. Vysoké školy ale takových lidí produkují jen málo. Studenti si navíc často stěžují, že studium je příliš teoretické a v boji s kybernetickou zločinností moc nepomáhá.
Diplom v oboru IT ale často ani není zapotřebí. Dobře placené jsou i posty softwarových betatesterů, kteří v počítačových programech vyhledávají chyby, nebo pátračů po počítačových virech. Školy a vědecké ústavy v USA pořádají soutěže pro zájemce, při nichž počítačové vzdělání mnohdy nepomáhá. Ti nejúspěšnější mají šanci na post s ročním ohodnocením až 140 000 dolarů. V privátním sektoru může špičková síla dostat až 200 000 dolarů.
Odborníky v západních zemích vyhledávají i státy jako Rusko a Čína nebo potenciální kybernetické mocnosti Írán a KLDR. Loví zejména mezi hackery, kteří by jim mohli pomoci s kybernetickými útoky. Moskva a Peking, které Západ obviňuje z opakovaných útoků na vládní a komerční servery, ale jakýkoli podíl na tomto druhu zločinnosti popírají.