Podle vědců je třeba zvýšit v Česku povědomí rodičů o možných rizicích internetu a nabídnout jim návody, jak se s problémy vypořádat. Zákazy ale prý nic nevyřeší. "Pokud jsou děti příliš omezovány, nestanou se tak vůči rizikům odolnější, naopak ztratí možnost využívat příležitostí on-line světa," uvedl vedoucí českého výzkumného týmu a psycholog David Šmahel.

Rodiče se podle něj musí zajímat o to, co jejich děti na internetu dělají, naučit je odolávat rizikům a v případě potřeby jim poskytnout účinnou pomoc. Ve srovnání s evropským průměrem jsou čeští rodiče při komunikaci s dětmi o internetu spíše aktivní a na zákazy příliš nevěří.

Nejaktivnější v komunikaci s dětmi o jejich on-line aktivitách jsou rodiče v severní Evropě - v Norsku nebo Irsku.

Obzvláště restriktivní jsou při kontrole pohybu dětí na internetu rodiče v západoevropských a jihoevropských zemích, například ve Francii, NěmeckuItálii. Nejaktivnější v komunikaci s dětmi o jejich on-line aktivitách jsou tradičně rodiče v severní Evropě – v Norsku nebo Irsku.

Do výzkumu EU Kids Online je zapojeno 25 000 uživatelů internetu od devíti do 16 let a jejich rodičů z 25 evropských zemí. Česká část projektu potrvá do roku 2015. Výstupem bude řada vědeckých i populárně zaměřených publikací.

Polovina dětí zažila kyberšikanu

Podle dalšího výzkumu nazývaného E-Bezpečí, na kterém spolupracovali společnosti Seznam.cz a Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, polovina dětí ve věku 11 až 17 let zažila v loňském roce kyberšikanu.

Rozsáhlý výzkum mezi 20 000  mladistvými ukázal, že mezi nejčastější druhy kyberšikany patří verbální útoky (33 %), obtěžování za pomoci prozvánění (24 %) a vyhrožování či zastrašování (17 %). Srovnání s výsledky loňského výzkumu dokládá, že rostoucí tendence je patrná nejčastěji u vydírání a krádeží identity.

Děti se navíc přiznaly k tomu, že v nezanedbatelné míře jsou samy autory kyberšikany vůči svým vrstevníkům. Každý desátý mladistvý se uchyluje k verbálním útokům a šest procent respondentů uvedlo, že obtěžuje prozváněním.

Problémem ovšem je, že děti svým nevhodným chováním často útočníkům velmi nahrávají. Na internetu zveřejňují citlivé informace, nejčastěji jméno a příjmení (76 %), dále e-mail (59 %) a fotografii obličeje (55 %). [celá zpráva]