Článek
Madness Interactive
Je hluboká noc, ale jeden recenzent freewarových počítačových her ještě nespí a přemýšlí, co nového přinese svým čtenářům příští středu. Prochází tak pár zahraničních serverů a stahuje z nich poslední hry. U jedné se pozastaví - popis říká, že se jedná o 2D akční hru. Pche, říká si autor, takových už tu bylo, ale přesto si hru stáhne, rozbalí a první, co vidí je, že je dělaná ve Flashi. Pche, řekne si znovu, tohle bude vhodný kandidát na 3/10, kterým, když bude opravdu hodně špatně zaplácnu místo někde na konci.
Co se ovšem nestane: pár letmých pohledů, jimiž se chtěl autor jenom přesvědčit o nízkých kvalitách zmiňované hry, se poněkud protáhne až do ranního svítání. Tak skvělý Madness Interactive je, ačkoli se to zprvu vůbec nezdálo.
Je tak mojí radostnou povinností podělit se s vámi o pocity z hraní. Madness Interactive je vskutku 2D akční střílečka, s poněkud podivnou grafikou (viz obrázky - koho by dnes napadlo vydat černobílou hru), ale s neobyčejnou hratelností, která dokáže i přes vyšší obtížnost chytnout a nepustit.
Ovládání je poněkud specifické, nejlepší bude, pokud si nejdříve přednastavíte klávesy a projdete tutorialem, kde se naučíte vše podstatné, v zásadě je zde použit systém: kurzorové šipky pro phyb, myš pro míření a údery.
Pak už nezbývá nic jiného, než se pustit do hraní, jehož princip je jak jinak než prostý. Nacházíte se na jedné obrazovce, kam neustále přicházejí další a další postavičky s jediným cílem - zničit vás. Vy se samozřejmě nenecháte, a protože nejlepší obrana je útok, všechny je zničíte, vezmete si jejich zbraně, s nimiž pak zničíte další a tak dále a tak dále. Po "splnění normy" postupujete na další obrazovku. Vše je docela náročné na koordinaci pohybů, musíte neustále měnit zbraně, protože náboje docházejí velmi rychle, na což protivníci vůbec neberou ohled.
Vím, že to zní značně neoriginálně a nudně, ale hra má v sobě cosi zvláštního, co vás pohltí.
Hexagem
Vždy se snažím být při psaní Hrej a neplať objektivní a vyvážený (sice nevím, co to přesně znamená, ale prý je to teď u novinářů módní), což v praxi znamená, že každou střílečku plnou krve následuje logická hra, ve které si akorát hrajete s barevnými čtverečky, z čehož váš morální vývoj neutrpí pražádnou újmu. A přesně takový Hexagem je.
Představte si šestiúhelník rozdělený na spoustu menších šestiúhelníků (anebo nechejte svou fantazii šetřit síly na mnohem důležitější výkony a podívejte se na obrázek). Uprostřed je jedno místo volné, pomocí něhož můžete s ostatními kostkami posunovat. Vašim úkolem je poskládat během 30 sekund co největší objekt složený z objektů jedné barvy pak na něj kliknout pravým tlačítkem, načež zešedne a už s ním nelze dále pohybovat. Spočtou se vám body a půlminutový limit běží zase od začátku, tentokrát pro skládání jiných kostek. A tak dále až do doby, než na celé hrací ploše už nelze ničím pohybovat.
Hexagem je z rodu logických her, které jsou mi velmi sympatické - nejenom, že vás nutí myslet, ale hlavně vás nutí myslet rychle a pod tlakem, jak tomu obvykle v životě bývá. A proto si zaslouží nadprůměrné hodnocení.
Yeti Sports 3
A na závěr si nechávám hru, na kterou už všichni netrpělivě čekáte - Yeti Sports, konkrétně jeho třetí pokračování. Princip hry je stejný - vrhnout tučňáka co nejdále. Tentokráte s nimi budeme házet do výšky; prvním kliknutím myši ho chytíte a druhým vyhodíte vzhůru, samozřejmě co nejvýš. Pokud máte štěstí, tučňák se může odrazit od mrožů ve stěnách.
Je to samozřejmě primitivní a hloupé, ale nutkání neustále překonávat vlastní rekord vás může k počítači připoutat na pěkně dlouhou dobu a vůbec nepochybuji, že zaplníte diskusi svými rekordními hodnotami, začnu já - 287,82 m.
Nejasnosti ohledně stahování, instalace nebo hraní her? Čtěte tento článek.
