Článek
Česká republika odmítala jakoukoliv regulaci internetu ještě před zahájením mezinárodní konference. "Obsah jako takový je mimo regulaci telekomunikací. Je v zájmu jeho uživatelů, aby v tom k žádné změně nedošlo. Pod snahou o dosažení změn ve správě internetu na mezinárodní úrovni jsme svědky právě takových snah. ČTÚ je jejich jednoznačným odpůrcem," uvedl již dříve mluvčí ČTÚ František Malina.
Právě zástupci ČTÚ společně s představiteli ministerstva průmyslu tvořili převažující část české delegace. Za sdružení CZ.NIC, které spravuje národní doménu .cz, se konference pod hlavičkou Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) účastnil výkonný ředitel Ondřej Filip.
Ten měl k regulaci webu také zamítavý postoj. Internet by měl podle něj zůstat v nynějších mantinelech. "Jsme toho názoru, že současný model správy internetu založený na tzv. multistakeholder principu by neměl být nijak oslabován," uvedl Filip.
Západní svět regulaci odmítnul
Česká republika ale nebyla jediná, kdo byl proti návrhu. Zamítavý postoj měly především západní země. "Spojené státy jsou zarmouceny a mají pocit promarněných příležitostí, když musejí oznámit, že smlouvu v současném znění podepsat nemohou," uvedl americký vyslanec Terry Kramer.
Obdobné vyjádření přednesli také zástupci Velké Británie či Austrálie. Ačkoliv další státy by v pátek měly podpis pod smlouvu připojit, odpor tolika velkých zemí prakticky zaručuje, že smlouva o dohledu nad internetem se příliš dodržovat nebude.
Oficiálním cílem konference bylo dohodnout nová pravidla volání do zahraničí a přenosu dat přes internet. Naposledy se podobná konference konala v roce 1988, tedy v době, kdy o internetu prakticky nikdo nevěděl a celosvětová síť byla teprve v plenkách.
Regulaci podpořili zástupci Ruska a Číny
Před takovou formou dohledu nad internetem, jaká se rodila během jednání v Dubaji, varovali i zástupci odvětví. Někteří upozorňovali, že bude lepší žádnou dohodu nepřijmout, než odsouhlasit návrh, který by vládám zlegalizoval cenzuru internetu a dohled nad přenosem dat.
Mezi nejhlasitější podporovatele smlouvy patřily především země mimo západní civilizační okruh s více či méně autoritářskými režimy. V čele požadavků na větší kontrolu internetu stojí země jako Rusko, Čína a Saúdská Arábie. Zástupci těchto zemí zpravidla tvrdili, že pokud se nepodaří dohodnout žádný společný postup, bude internet v budoucnu v různých částech světa fungovat rozdílně.
"V budoucnu se možná dočkáme i značně roztříštěného internetu," řekl agentuře Reuters Andrej Muchanov z ruského ministerstva spojů a masové komunikace. "To by bylo nepříznivé pro všechny a já doufám, že naši američtí a evropští kolegové k tomu zaujmou konstruktivní postoj," doplnil ruský delegát.