Na protest proti chystanému zákonu byla v úterý mimo provoz ruská verze internetové encyklopedie Wikipedie. Také předáci protiputinovských protestů tvrdí, že nový právní předpis by mohl umožnit zavírání ruských webových stránek včetně ruskojazyčných verzí Facebooku a Twitteru, a to i bez soudního rozhodnutí. Normativní akt je údajně zacílen proti opozičním hnutím, která se organizují prostřednictvím sociálních sítí. Výhrady proti předloze měla i prezidentská rada pro lidská práva.

Protesty však nezabránily sněmovně v rozhodnutí. Pro zákon zdvihli ruku zákonodárci nejen vládní strany Jednotné Rusko, ale ze všech čtyř poslaneckých klubů. Žádný z poslanců podle rozhlasu nehlasoval proti. "Na ruský internet se spouští železná opona," varoval liberální list Kommersant.

Seznamy webů šířících zakázané informace

"Nemyslím si, že proti zákonu je celé internetové společenství, ale jen určité kruhy, které lze spojovat s pedofilní lobby," odmítla námitky spoluautorka právního předpisu Jelena Mizulinová.

Zákon umožní vytvářet "černé seznamy" webů šířících "zakázané informace" o drogách, dětské pornografii či sebevraždách a přístup k těmto portálům budou moci úřady omezit či rovnou blokovat; v ostatních případech bude pro zapsání webu do seznamu zapotřebí rozhodnutí soudu.

Kritici se obávají, že podobně jako v Číně by úřady mohly za pomoci nové právní úpravy na internetu blokovat aktivity opozice a rozhodovat o tom, co si uživatelé smějí prohlížet. Podle schvalovaného zákona může být zablokována webová stránka, jejíž vlastník odmítne odstranit obsah, jenž je označen za nevhodný. Proti rozhodnutím úřadů se vlastníci teoreticky budou moci odvolat k soudům, ale o jejich nezávislosti panují v Rusku silné pochyby.

Sociální sítě využívají organizátoři protestů

Opoziční vůdci i běžní Rusové využívají Facebook, Twitter a ruskojazyčnou sociální síť Vkontaktě například k organizování protestů. Hnutí se začala organizovat loni v prosinci v reakci na údajné machinace s výsledky parlamentních voleb.

Poslanci také podle očekávání ve středu vrátili do trestního zákona paragraf o stíhání a trestání pomluv, který koncem loňského roku "vyřadil" předchozí ruský prezident Dmitrij Medveděv v rámci humanizace trestního práva. Za pomluvu tak hrozila nejvýše několikatisícová pokuta.