Mezi monitorované jevy patřily například kyberšikana, sexting nebo sdílení osobních údajů na internetu. "Výzkum ukázal, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo bezmála 57 procent českých dětí,“ řekla Právu mluvčí projektu E-bezpečí Eva Votrubová.

Nejčastěji se děti loni staly při kyberšikaně oběťmi ponižování, urážení a ztrapňování. "Tyto formy agrese zažilo více jak 31 procent respondentů. O necelých 10 procent dětí méně se pak v roli oběti setkalo s kyberšikanou prostřednictvím mobilních telefonů, kdy je útočník obtěžoval prozváněním," konstatovala Votrubová.

Bohužel asi 17 procent dětí uvedlo, že by se s žádným projevem kyberšikany nesvěřilo rodičům.mluvčí projektu Eva Votrubová

Mnoho dětí si podle ní také prožilo ponižování a ztrapňování šířením fotografie. Nejčastěji byly ke kyberšikaně využity sociální sítě, SMS a instant messengery jako jsou ICQ nebo Skype.

"Děti ve věku 11 až 17 let však nejsou jen oběťmi kyberšikany, ale mnoho z nich se na ní podílí," uvedla Votrubová. Bezmála deset procent dotázaných pode ní přiznalo, že se dopustili ponižování, urážení a zesměšňování vyhlédnuté oběti na internetu, nejvíce pak na sociálních sítích.

Teenageři si podle ní vyzkoušeli i útok na elektronický účet, kam se jich bez svolení majitele přihlásila přibližně čtvrtina dotázaných. Asi deset procent respondentů cizí účet zneužilo k tomu, aby jeho majitele dostali do problémů.

Při výzkumu se také zjišťovalo, u koho by děti v případě, že by se staly oběťmi kyberšikany, hledaly pomoc. "Bohužel asi 17 procent dětí uvedlo, že by se s žádným projevem kyberšikany nesvěřilo rodičům," konstatovala mluvčí.

Centrum dělalo studii třetím rokem a oproti předchozímu výzkumu jsou výsledky mírně příznivější. "Tehdy se jako oběť kyberšikany označilo skoro 60 procenta respondentů," poznamenala Veronika Krejčí, jedna z řešitelek výzkumu.