Seznam datových schránek povede ministerstvo vnitra na internetu. Členit se bude na seznam schránek úřadů, firem, podnikatelů a běžných nepodnikajících občanů. Pomoci má například v situacích, kdy si datové schránky zřídili dva lidé shodného jména. Zákon zavede i novinku, že za dodané zprávy bude po dohodě s odesílatelem platit jejich příjemce.

Zákon o informačních systémech veřejné správy, který vznik schránek umožnil a nařizoval úřadům i firmám jejich zřízení, vstoupil v účinnost přede dvěma lety, k 1. červenci 2009. Od té doby až do 26. června letošního roku už vzniklo 437 447 schránek. Jejich uživatelé přenesli víc než 47 miliónů zpráv.

Datové schránky ze zákona

Schránku si ze zákona musely zřídit firmy a více než 8000 úřadů. "Samozřejmě se při té příležitosti ukázalo, že stát ani neví, jaké orgány má," řekl předseda sněmovního podvýboru pro informační systémy veřejné správy Jaroslav Krupka (ODS). Zřizování datových schránek tak proto pomohlo tyto údaje vyjasnit.

Podobné nejasnosti se podle něj také podařilo odhalit v případě firemních údajů zapsaných v obchodním rejstříku. "Při prověřování doručovacích adres a kontaktů právnických osob se zjistila spousta nepřesností, které historicky přebývaly v obchodním rejstříku," podotkl. Za důležitý přínos celého systému považuje to, že přenos datové zprávy je garantovaný. Pokud příjemce otevře datovou schránku nebo zprávu, má se za to, že se s ní seznámil, to samé platí po uplynutí deseti dnů.

Vedle exekutorů nebo soudů využívají podle Krupky datové schránky ve velkém také stavební úřady, které musí při svém rozhodování informovat řadu dalších institucí, jde například o energetické firmy. Jak také řekl, bude ještě nutné upravit zákon o archivnictví, aby nebylo možné v budoucnu zpochybňovat dokumenty uložené v digitální podobě.