"Útoky distribuovaného odmítnutí služby jsou patrně dílem internetové skupiny známé jako Anonymové. Tato skupina není s WikiLeaks spřízněna," prohlásil mluvčí portálu Kristinn Hrafnsson. Podle něj skupina hackerů portál ani nijak nekontaktovala. "WikiLeaks nedostal předem žádné upozornění o činnosti Anonymů," dodal Hrafnsson.

Mluvčí portálu také odmítl říct, zda WikiLeaks vnímá útoky příznivě nebo negativně. "Je to odraz názoru veřejnosti na činnost cílů (útoků)," řekl pouze. Hackeři zaútočili na stránky Visy i MasterCard, které přestaly zprostředkovávat platby ve prospěch WikiLeaks. Terčem útoku se stala i banka PostFinance, která zrušila účet WikiLeaks kvůli tomu, že zakladatel portálu Julian Assange při zřizování konta uvedl falešné údaje.

"Vykonstruovaná obvinění"

Napadena byla i stránka švédské vlády. Na základě švédského zatykače byl přitom v Británii Assange zatčen, protože je ve Švédsku podezřelý ze sexuálních zločinů. Zakladatel WikiLeaks obvinění pokládá za vykonstruovaná, švédská prokuratura ale nařčení z politicky motivovaného vyšetřování odmítá.

Zatímco jedna skupina hackerů napadla společnosti, jež vystoupily proti WikiLeaks, jiní hackeři už dříve zaútočili naopak na stránky portálu. Obě skupiny kybernetických "pirátů" k tomu využívají distribuované odmítnutí služby, při němž je cíl útoku zahlcen velkým množstvím dat a přestane být přístupný.

WikiLeaks v minulosti zveřejnil velké množství amerických tajných dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Nyní postupně publikuje na svých internetových stránkách americkou diplomatickou korespondenci. Z asi čtvrt milionu dokumentů, jež portál údajně získal, jich zatím bylo zveřejněno asi 1200.