Nový systém Galileo bude určen převážně pro civilní a jen okrajově pro obranné účely, zatímco GPS i jeho ruská obdoba GLONASS jsou původně armádními projekty; umožňovaly přesně určit vojenským jednotkám jejich pozice kdekoli na Zemi.

Galileo nabídne v podstatě stejné možnosti, jaké mohou s GPS využívat běžní lidé, tedy především navigaci pro řidiče. Poskytovat by měl také vylepšení bezplatné služby, které má občany varovat před nejrůznějšími druhy nebezpečí a jeho součástí by měla být i služba, která umožňuje přijímat nouzový signál vysílaný loděmi, letadly či osobami.

Zpoplatněná bude služba, která poskytne ještě větší přesnost a větší datový tok. Tu by mohli využívat třeba geodeti při zaměřování pozemků. Důležité bude také uplatnění nadstavbových aplikací, které budou Galileo využívat. Jde například o sledování kontejnerů, mýtné systémy nebo systémy pro sledování životního prostředí a zemědělské výroby.

Větší přesnost, pět druhů signálů 

Nový navigační systém má nabídnout větší přesnost než GPS nebo GLONASS; americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností zhruba na 15 metrů a ruská satelitní síť pracuje s odchylkou 50 metrů, Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu pouhých metrů. Má vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.

Určení výšky a pozice na Zemi je založeno na zjištění, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Tato vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý z rádiových signálů putuje od družice k přijímači. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30, z toho tři záložní. Pro plné spuštění systému jich bude stačit 18.

Kdy a za kolik 

Systém Galileo, na kterém se EU dohodla v roce 2002, má stát 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun). Původně měla 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 zaplatit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura, další náklady, odhadem přes dvě miliardy eur, měla z nejvýše třetiny uhradit společná pokladna EU a zbytek soukromý sektor. Ale poté, co konsorcium velkých evropských firem kvůli obavám o ziskovost projektu od vybudování Galilea v podstatě odstoupilo, unie rozhodla financovat projekt z unijních prostředků, zatímco soukromý sektor by pak financoval provoz Galilea.

Spuštění Galilea bylo neustále posouváno, podle současných informací by měl začít plně fungovat v roce 2014. Úřad pro dohled nad evropským globálním navigačním družicovým systémem (GSA) byl zřízen jako agentura EU v červenci 2004 a z Bruselu, kde nyní působí, by se mohla stěhovat již v polovině příštího roku.

Spolupráce na vybudování systému

Po výběrovém řízení rozhodla letos v lednu Evropská komise, že vybudování systému zajistí firmy z Itálie, Německa a Francie.

Výstavbu prvních 14 satelitů zajistí německá OHB System AG, francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne potřebnou systémovou podporu pro celý systém.

Jak a kdy vznikli předchůdci Galilea

Jako první z dnešních sítí navigačních satelitů vznikl americký Global Positioning System (GPS). První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Tento původně vojenský systém si hlavně v 90. letech získal přízeň i v civilním sektoru. Sovětský GLONASS se začal rodit počátkem 80. let, první satelit se objevil na oběžné dráze v roce 1982.

Nové navigační terminály Galilea mají při výpočtu polohy využívat jak evropské satelity, tak existující družice amerického a ruského systému. Přijímače kombinující GPS a GLONASS existují už dnes.