Hlavní obsah

Stovky firem ohrožuje zneužívání jejich počítačů

Právo, Petr Kotek, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Majitelé stovek menších firem v Česku, které nemonitorují přístup zaměstnanců na internet a data, která si ukládají na firemních počítačích, riskují trestně-právní odpovědnost za nelegální sdílení souborů chráněných autorským právem či za držení dětské pornografie a dalšího obsahu v rozporu se zákonem.

Foto: Novinky

Ilustrační koláž.

Článek

Navíc někdy nemají ani tušení, že se tak v jejich firmě děje. Zhruba 40 procent podniků v Česku podle odborných výzkumů vůbec nemonitoruje webové přístupy svých pracovníků a to, jaká data ukládají do firemních počítačů.

Varují před tím právníci a odborníci na počítačovou bezpečnost, kteří tak reagovali na informace Práva, kde šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec upozornil, že firmy sledující své pracovníky pomocí speciálního software, se ocitají na hranici porušení Zákoníku práce.

Pokud ale zaměstnance nesledují, může na ně nečekaně spadnout i trestní postih.

„Umožní-li firma neomezený přístup na internet, vystavuje se zvýšenému riziku toho, že bude zneužit některým z jejích zaměstnanců ke spáchání trestného činu. Jedním z důsledků může být i zabavení počítačů jako důkazního materiálu a s tím spojené zastavení provozu firmy,“ řekl Právu advokát Jiří Brož.

„U nás se sice může kdokoliv připojit kamkoli, ale centrálně blokujeme možnost neoprávněné instalace softwaru do počítačů a neautorizovaného sdílení dat. Kromě toho celou síť průběžně monitorujeme,“ řekl Právu IT specialista středně velké pražské firmy, která se živí zpracováváním značného objemu informací.

Filtrování přístupu není špehování

Zaměstnanec například při vstupu na infikovanou webovou stránku stáhne červa. Ten z počítačů e-mailem rozesílá závadný obsah ven na internet. „Firma nejen přichází o výpočetní výkon, ale může být také postihována za nelegální činnost. Její IP adresy poštovních serverů se každopádně dostanou na tzv. „blacklisty“," vysvětluje Martin Říha ze specializované firmy GFI.

Vzniká stále větší reálná potřeba v podnicích a na úřadech bezbřehou a absolutní informační svobodu a volnost internetu regulovat.

Z mnohých našich státních úřadů či například soudů se už dnes úředníci nemohou na řadu masivně sledovaných stránek připojit - správce IT tyto adresy blokuje.

Kromě trestních rizik je fakt, že se zaměstnanci na síti reálně flákají.

Podle průzkumu IDC nemá 40 procent pracovního času tráveného zaměstnanci na internetu nic společného s prací.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám