Článek
Zatímco v roce 2008 obsadilo Česko 29. pozici, letos jsme si v mezinárodním hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví polepšili o tři příčky. Naše republika získala 47 bodů ze 100 možných.
Přestože má Česká republika nižší hodnocení než mnohé ze států západních mocností, patří v postkomunistických státech střední a východní Evropy mezi nejkonkurenceschopnější IT trhy. Zaujímá mezi nimi totiž 2. místo. První příčku obsadilo Estonsko.
„V hodnocení zemí bývalého východního bloku Česko dokonce poskočilo ze čtvrtého místa na druhé. Česká republika tak patří mezi 30 zemí světa, které mají nejkonkurenceschopnější IT odvětví,“ řekl Novinkám mluvčí BSA Jan Hlaváč.
| Vyspělost IT odvětví ve státech bývalého východního bloku | ||
|---|---|---|
| Pořadí | Stát | Skóre |
| 1. | Estonsko | 55,6 |
| 2. | Česká republika | 47,0 |
| 3. | Maďarsko | 46,1 |
| 4. | Slovinsko | 45,3 |
| 5. | Litva | 43,3 |
| 6. | Lotyšsko | 42,6 |
| 7. | Slovensko | 41,4 |
| 8. | Polsko | 40,8 |
Podle studie si Česká republika nejlépe vede v hodnocení obchodního prostředí a právního prostředí, kde získala 75,4, respektive 67,5 bodů. Průměrné hodnocení jsme získali v oblastech rozvoje IT odvětví (56,1 bodů) a IT infrastruktury (52,1).
Hůře si Česko vedlo v hodnocení lidského kapitálu (42,7) či výzkumu a vývoje (21,4), a to i přesto, že v poslední jmenované kategorii jsme si polepšili oproti loňsku o 17,4 bodů.
Česko dopadlo lépe než Slovensko
V celosvětovém měřítku se České republice podařilo překonat státy jako je Slovensko, Portugalsko, Řecko, nebo Maďarsko. Lépe si na druhou stranu vedly podle očekávání Spojené státy, Finsko, Švédsko, či Velká Británie.
Kompletní hodnocení všech šedesáti států i s jejich umístěním naleznete v následující tabulce. Země jsou vždy hodnoceny na stupnici od jedné do sto bodů, kdy více je lépe.
| Celosvětový index konkurenceschopnosti IT odvětví | |||
|---|---|---|---|
| Pořadí 2009 | Pořadí 2008 | Stát | Skóre 2009 |
| 1. | 1. | Spojené státy | 78,9 |
| 2. | 13. | Finsko | 73,6 |
| 3. | 4. | Švédsko | 71,5 |
| 4. | 6. | Kanada | 71,3 |
| 5. | 10. | Nizozemí | 70,7 |
| 6. | 3. | Velká Británie | 70,2 |
| 7. | 7. | Austrálie | 68,7 |
| 8. | 5. | Dánsko | 68,6 |
| 9. | 9. | Singapur | 68,2 |
| 10. | 14. | Norsko | 67,1 |
| 11. | 15. | Irsko | 66,9 |
| 12. | 12. | Japonsko | 65,1 |
| 13. | 16. | Izrael | 64,3 |
| 14. | 11. | Švýcarsko | 63,5 |
| 15. | 2. | Tchaj-wan | 63,4 |
| 16. | 8. | Ji Korea | 62,7 |
| 17. | 20. | Francie | 59,2 |
| 18. | 22. | Belgie | 59,2 |
| 19. | 17. | Nový Zéland | 58,8 |
| 20. | 19. | Německo | 58,1 |
| 21. | 21. | Hongkong | 57,5 |
| 22. | 18. | Rakousko | 57,0 |
| 23. | 24. | Estonsko | 55,6 |
| 24. | 25. | Itálie | 48,5 |
| 25. | 23. | Španělsko | 47,4 |
| 26. | 29. | Česká republika | 47,0 |
| 27. | 30. | Čile | 46,1 |
| 28. | 28. | Maďarsko | 46,1 |
| 29. | 26. | Slovinsko | 45,3 |
| 30. | 27. | Portugalsko | 45,3 |
| 31. | 35. | Litva | 43,3 |
| 32. | 33. | Řecko | 43,0 |
| 33. | 34. | Lotyšsko | 42,6 |
| 34. | 31. | Slovensko | 41,4 |
| 35. | 32. | Polsko | 40,8 |
| 36. | 39. | Rumunsko | 39,6 |
| 37. | 41. | Chorvatsko | 38,3 |
| 38. | 49. | Rusko | 36,8 |
| 39. | 50. | Čína | 36,7 |
| 40. | 43. | Brazílie | 36,6 |
| 41. | 46. | Argentina | 36,5 |
| 42. | 36. | Malajsie | 35,6 |
| 43. | 37. | Jižní Afrika | 35,3 |
| 44. | 48. | Indie | 34,1 |
| 45. | 40. | Saudská Arábie | 33,9 |
| 46. | 38. | Turecko | 33,8 |
| 47. | 45. | Bulharsko | 33,6 |
| 48. | 44. | Mexiko | 32,0 |
| 49. | 42. | Thajsko | 31,8 |
| 50. | 57. | Ukrajina | 31,4 |
| 51. | 47. | Filipíny | 28,5 |
| 52. | 52. | Kolumbie | 28,4 |
| 53. | 53. | Egypt | 26,8 |
| 54. | 59. | Kazachstán | 26,4 |
| 55. | 55. | Peru | 26,0 |
| 56. | 61. | Vietnam | 25,0 |
| 57. | 51. | Venezuela | 24,4 |
| 58. | 54. | Srí Lanka | 23,9 |
| 59. | 58. | Indonésie | 22,8 |
| 60. | 56. | Ekvádor | 22,7 |
| 61. | 63. | Ázerbájdžán | 21,3 |
| 62. | 60. | Bangladéš | 21,1 |
| 63. | 62. | Pákistán | 20,0 |
| 64. | 65. | Alžír | 19,8 |
| 65. | 64. | Niger | 18,8 |
| 66. | 66. | Irán | 41,4 |
Další závěry studie
Širokopásmové sítě jsou důležité pro dosažení konkurenceschopnosti IT. Pomalejší adopce širokopásmových sítí schopnost konkurovat ještě více zhoršuje. Technologické společnosti vyžadují rychlý, spolehlivý a bezpečný přístup k internetu. Důležitost širokopásmového připojení poroste s tím, jak stále více IT služeb a aplikací bude distribuováno prostřednictvím internetu.
Investice do osobního rozvoje lidí a jejich dovedností zůstává dlouhodobou nutností. Státy, které zajišťují kombinaci školení IT, obchodních a jazykových znalostí, budou trhu poskytovat vzdělané pracovní síly.
Ochranářství a podpora „národních lídrů trhu“ zabrání snahám o oživení trhu a dlouhodobé konkurenceschopnosti IT sektoru. Vlády musí nalézt rovnováhu mezi podporou, která pomůže růstu odvětví, a investicemi, jež budou podporovat nekalé tržní praktiky a ochranářství, které mohou poškodit konkurenční prostředí.
Právní prostředí chránící duševní vlastnictví se zlepšuje na mnoha rozvíjejících se trzích, ale je třeba se posunout dále. Ochrana duševního vlastnictví je nanejvýš důležitá pro zajištění konkurenceschopnosti IT a je relativně levným způsobem stimulace dlouhodobého ekonomického rozvoje.