Odpověď je jednoduchá: dlouhodobý trend. Počet nových počítačových virů se v posledních letech ustálil zhruba na 600 až 1000 exemplářích měsíčně, z tohoto pohledu jde o setrvalý stav. Stejně tak už posledních zhruba pět let každým rokem přijde jen nějakých deset či dvanáct skutečně nebezpečných škodlivých kódů, které představují 99 procent problémů uživatelů a administrátorů. Takže i v této oblasti lze hovořit o stabilním stavu.

Horší je to ale s jinými ukazateli:

* Rychlost šíření nových infekcí. Dávno pryč je doba, kdy rozšíření viru po celém světě bylo otázkou dlouhých předlouhých měsíců. V současnosti se objeví virus někde v Austrálii, během několika minut je díky e-mailové poště v dalších padesáti zemích světa. Za další minuty už jej pitvají antiviroví specialisté. Existují dokonce matematické výpočty, podle nichž je možné vytvořit virus schopný obletět svět za patnáct sekund. Souběžně s rostoucí rychlostí šíření virů rostou samozřejmě nároky na rychlost a účinnost reakce antivirových společností i uživatelů.

* Komplexnost škodlivých kódů. Běžný počítačový virus dnes disponuje technikami a technologiemi, o kterých se nám před několika lety ani nezdálo. Škodlivé kódy jsou schopné šifrovat data v počítači i sebe samy, dokáží bránit spuštění antivirových programů, spouštějí se v počítači bez zásahu lidské ruky... Takovýto kód je pak náročné odhalit a odstranit, navíc to trvá déle - což je samozřejmě nepříjemné v souvislosti s předchozím bodem.

* Zvyšující se nároky na uživatele. Antivirová ochrana už nespočívá jen v nainstalování příslušného programu a jeho občasné aktualizaci. Jsou to také další opatření - odstraňování bezpečnostních nedostatků, vzdělávání apod. Tato opatření přitom zbytečně odčerpávají lidské i materiální zdroje, které by mohly být využity mnohem lépe.

* Škody způsobené útoky škodlivých kódů. Tyto bohužel rostou - viry jsou schopné zasazovat čím dál větší rány. A vzhledem k tomu, že počítače se stávají každodenní realitou prakticky ve všech oborech, zcela logicky rostou škody způsobené všemi druhy útoků. Pravdou ale zůstává, že investice do prevence je v konečném důsledku vždy lepší než odstraňování vzniklých škod. Bohužel, výhled v oblasti škodlivých kódů do let příštích není nijak optimistický. Přes mnohokrát prorokovaný konec virů s příchodem nových operačních systémů či bezpečnostních technologií stále pro uživatele představují velké nebezpečí. Ať se nám to líbí nebo ne.

(Autor je přední odborník na antivirovou ochranu a je připraven vám odpovědět na vaše dotazy na e-mailové adrese tomas.pribyl@aec.cz)