Článek
UNESCO, které označilo knihovny za další prostředek ke vzdělávání po ukončení školní docházky, vyjádřilo naději, že projekt rozšíří porozumění mezi kulturami a zpřístupní kulturní pokladnici světa lidem, kteří jiné možnosti k nahlédnutí do ní nemají. Studijní materiál, který má být k dispozici, má sloužit nejen studentům a vyučujícím, ale i širokému publiku.
Světová digitální knihovna, jejíž internetová adresa bude prozrazena až v úterý, bude fungovat jako internetový vyhledávač v sedmi světových jazycích, a to v angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, ruštině, čínštině a arabštině. Umožní najít nejen digitalizované knihy, ale i snímky map a rukopisů a také fotografie, filmy a další obrazové záznamy poskytnuté národními knihovnami, které jsou nebo ještě budou zapojeny do projektu.
Dokumenty budou k dispozici samozřejmě v mnoha původních národních jazycích. Nebudou chybět například staré spisy z Číny, arabské a perské kaligrafie. První knihovny, které přispěly svými elektronickými záznamy, jsou z Brazílie, Británie, Číny, Egypta, Francie, Japonska, Ruska, Saúdské Arábie a Spojených států. Zapojení do projektu přislíbily také Slovensko, Katar, Maroko, Mexiko a Uganda.
UNESCO by do konce roku chtělo zmobilizovat do akce celkem 60 zemí, z nichž mnohým je připravena s logistickými pracemi a digitalizací dokumentů pomáhat. Na projektu se podílí ještě 32 dalších partnerských institucí, a to především americká Kongresová knihovna, která s nápadem na jeho uskutečnění přišla v roce 2005 a také jej s technickou pomocí Alexandrijské knihovny zrealizovala.