Zmiňované zásadní problémy by mohly být následkem přírodních katastrof, selhání techniky, porušení podmořských kabelů nebo také útoků kybernetických pirátů či teroristů. Brusel proto v pondělí přijaté strategii vyzval členské země EU, aby zpřehlednily a zefektivnily dosud poměrně rozkouskovaná a nepřehledná pravidla boje proti kybernetickým útokům.

Komise připomněla rozsáhlé útoky na tento druh infrastruktury, které se odehrály v minulých letech například v pobaltských státech. Tehdy musel parlament v Estonsku na půl dne uzamknout svůj e-mailový systém a několik tamních bank on-line služby.

Kanadští počítačoví experti pak nedávno odhalili na internetu rozsáhlou špionážní elektronickou operaci, která v řadě zemí narušila počítače a její organizátoři ukradli tajné či důvěrné údaje z vládních úřadů i soukromých společností.

Zpráva, kterou vypracoval vědecký tým z kanadského střediska Munk Center for International Studies v Torontu, konstatuje, že tento neupřesněný špionážní systém napadl během uplynulých dvou let nejméně 1295 počítačů ve 103 zemích. Systém pokřtili kanadští vědci jako GhostNet. Počítače, které jsou prý stále aktivní, operovaly téměř výhradně z Číny. Kanadští vědci ale netvrdí, že by za těmito aktivitami byla čínská vláda.

Nová strategie pomůže Evropě při selhání systému

Nová strategie má Evropě pomoci v případě závažného selhání systému či předcházet podobným útokům. "Informační společnost nám přináší bezpočet nových příležitostí a je naší povinností zajistit, že se bude vyvíjet na pevném a udržitelném základě," uvedla eurokomisařka pro informační technologie Viviane Redingová.

Společná ochrana elektronických komunikačních služeb a sítí je důležitá mimo jiné kvůli rostoucímu zájmu lidí i podniků o internet a jeho možnosti. Brusel to v pondělí v prohlášení dokladoval například na faktu, že 93 procent firem v EU a 51 procent občanů bloku aktivně v roce 2007 používalo internet. Asi 11 procent obratu v tento rok připadá právě na obchody a nákupy uzavřené pomocí elektronických sítí.

"V tuto chvíli se přístupy a kapacity členských zemí výrazně odlišují. Nízká úroveň připravenosti v jedné zemi činí zranitelnějšími i další," uvedla komise. Komise chce zlepšit komunikaci mezi jednotlivými aktéry, ať už veřejnou správou, firmami či lidmi, informovat je o příkladech z jiných zemí, které v té či oné oblasti jsou už o něco dál. Komise je také pro to, aby se společně vyvíjely systémy sdílení informací a varovné systémy.

Moderní technologie zabrání internetovému kolapsu

S pomocí moderních technologií a nové strategie by se už nikdy neměla opakovat situace, jaká nastala letos v únoru. Kvůli malému poskytovateli internetového připojení z Uherského Brodu totiž zkolabovalo na několik hodin internetové připojení po celém světě. [celá zpráva] Stačilo k tomu jen jedno špatně zadané číslo při běžném nastavení adresy internetového směrovače.

Technik se v adrese přepsal o jedno jediné číslo. To ale znamenalo, že se do internetu propagovala nesmyslně dlouhá trasa a nutila modemy u domácích i firemních počítačů vykonávat až 100 000 požadavků za vteřinu. Množství operací nezvládly především starší modemy, což zapříčinilo jejich nefunkčnost. Bez internetového připojení se tak rázem ocitla téměř celá západní Evropa, Amerika, Afrika i Asie.

Nejhůře se chyba v Evropě projevila v Belgii, Španělsku a Lotyšsku. Paradoxně se to téměř nedotklo internetu v Česku. V momentě, kdy byla firma od internetu odpojena, lidé mohli znovu síť sítí využívat. Podobná chyba se v minulosti několikrát objevila, mohly za ní firmy z různých zemí. Takový kolaps se ovšem zatím nikomu „nepovedl“.