Původ hesel spadá až do středověku, kdy se za pomoci hesla rozpoznávali vlastní lidé od nepřátel. Bylo to obvykle nějaké předem domluvené slovo.

V současné době jsou však hesla nejčastěji využívána při práci s počítačem. Uživatel je často od ostatních odlišen svým uživatelským jménem (login).

Při přihlášení do systému uživatel kromě svého unikátního loginu zadává do systému také heslo.

Čtyřmístné číselné heslo hacker prolomí za dvě minuty

Speciální programy hackerského podsvětí dokážou čtyřmístné heslo, složené z číslic od nuly do devítky, prolomit za dvě minuty.

Výkon dvoujádrových a čtyřjádrových procesorů totiž dovolí za jednu vteřinu prověřit na běžné počítačové sestavě až 100 možných kombinací.

V tabulce vidíte, kolik různých kombinací z čísel a malých i velkých písmen je možné vytvořit. Pro představu je u každého údaje napsán i přibližný čas, který hacker potřebuje na to, aby vaše heslo prolomil.

Hesla složená jen z malých písmen abecedy
Počet znaků
Počet kombinací
Potřebný čas na prolomení
4
456976
1,5 minuty
8
2088270645762,5 hodiny
12
95428956661682200
121 let

 

Jak je z tabulky patrné, delší hesla se prolamují pochopitelně hůře. Většina lidí bohužel používá jako heslo jméno svého domácího mazlíčka.

Případně nějaké povědomé slovo, které se jim dobře zapamatuje. Čtyřmístné heslo není pro hackera žádný problém.

Hesla složená ze všech znaků ASCII tabulky
Počet znaků
Počet kombinací
Potřebný čas na prolomení
4
2684354564 minuty
8
7205759403792790091 let
12
1934281311383410000000000024,5 miliardy let

 

Druhá tabulka nám napovídá, že nejlépe naše data a soukromí ochrání alespoň osmimístná hesla. Delší hesla je také zpravidla dobré kombinovat s číslicemi a různými znaky, aby se nejednalo pouze o běžně používaná slova.

Jak se na internetu chránit před viry a hackery

Lidé se na internetu neumí chovat bezpečně. Nikoho pak nepřekvapí, že zhruba polovina počítačů připojených ke světové síti je zavirována. Odborníky takto vysoká čísla děsí. Doba se podle nich změnila.

Zatímco dříve na sebe počítačové viry upozorňovaly, například zablokovaly spuštění operačního systému, nechaly blikat monitor, smazaly data a podobně, dnes je situace naprosto opačná.

„Sedmdesát procent těch nejnebezpečnějších kódů patří do kategorie trojských koňů,“ řekl Radek Smolík z bezpečnostní společnosti Symantec. Ty pracují zcela tiše, neupozorňují na sebe. Vykrádají citlivé informace z počítačů a odesílají je přes internet. Existují velké skupiny osob, které s takto získanými daty dále obchodují. Více se o počítačové bezpečnosti dozvíte zde.