Článek
"Spojené státy americké vyhlásily válku islámu!", píše se na webových stránkách hry Muslim Massacre. "Chopte se kontroly amerického hrdiny a vyhlaďte muslimskou rasu nejničivějšími zbraněmi na světě."
Terčem jsou vousatí muži v běžném oblečení či postavy v černém, které nosí masky. Vyšší úrovně obsahují sebevražedné útočníky a "nejvyššího šéfa", který se podobá vůdci teroristické sítě Al-Káida Usámovi bin Ládinovi.
Ostrý protest proti hře, jejíž nepříliš kvalitní grafika se podobá arkádovým střílečkám z 90. let minulého století, podala britská organizace mladých muslimů Ramadhan Foundation. Její předseda Mohammed Shafiq označil hru za nepřijatelnou, nechutnou a hluboce urážlivou.
"Když dítě stráví šest hodin hraním násilných her, je pravděpodobnější, že půjde ven a bude páchat násilí," řekl. "Kdyby to bylo naopak a objevila se hra, v níž muslimové vraždí Izraelce nebo Američany, vypukl by poprask a oprávněně," dodal s tím, že nadace požádala britskou vládu, aby hru nechala prošetřit.
Vyzval také poskytovatele internetového připojení, aby přístup ke hře blokovali. Autorem hry je dvaadvacetiletý Eric Vaughn z Brisbane, který je na světové počítačové síti známý jako Sigvatr.
Mladí lidé neodlišují virtuální a skutečný svět
Podle stanoviska organizace APA jsou hry zhoubné tím, že se jejich uživatel příliš vžívá do role hlavních hrdinů či darebáků, kteří páchají násilnou a jinou činnost. Mnoho psychologů soudí, že účinek násilí ve hrách na chování dětí je zcela totožný s dopadem podobných scén, které jsou obsahem například televizního vysílání.
"Rodiče si však mohou sednout s dítětem k obrazovce a vysvětlit mu, co která část filmu ve skutečnosti znamená, avšak je mnohem obtížnější udělat to u videoher," soudí psycholog Joaquim Ferreira.
Zakázat násilné hry chtěla loni i Evropská unie poté, co Sebastian Bosse začal pálit kolem sebe na střední škole v Emsdettenu. Zranil 37 osob, pak se zabil. Podle policie byl závislý na hře Counter-Strike. Ministři se však na zákazu nedohodli.