V Japonsku jsou už roboti užíváni v péči o seniory, v několika amerických nemocnicích samostatně obstarávají roznášku jídla či výměnu ložního prádla.

Podle ředitele laboratoře umělé inteligence věhlasného Massachusettského technologického institutu MIT Rodneyho Brookse se blíží doba, kdy budou inteligentní roboti obstarávat většinu prací v zemědělství a ve výrobě, ale i provádět některé standardizované medicínské zákroky.

:. V roce 2050 budou roboti takřka srovnatelní s lidmi. Zdroj: ČTK/APTN

Věda už ale dělá první krůčky v procesu začlenění robotů – chcete-li, inteligentních přístrojů – do lidského těla. Už během dvou tří desetiletí by mělo být běžné použití inteligentních přístrojů ve vylepšování lidského zdraví a mentálních kapacit.

Miniaturní roboti budou implantováni do našeho mozku i dalších orgánů. Nanopřístroje budou vstupovat do našeho těla krevním řečištěm a uvnitř nás budou „pracovat“ až na buněčné úrovni.

Společnost lidostrojů

Na podobném mítinku kapitánů technologie, uspořádaném Americkou akademií technických věd AAI letos v únoru, se robotika promítla téměř do všech položek na prioritním seznamu úkolů tohoto století.

„Je to součást naší civilizace,“ řekl na mítinku AAI Ray Kurzweil, čelný výzkumník v bionice. „Nepůjde ovšem o invazi inteligentních strojů, která by měla lidstvo vytlačit,“ ujistil. Stroje už teď v řadě odvětví obstarávají řadu „lidských“ činností stejné intelektuální náročnosti, jako by to dělali lidé.

Moderní technologie by měla v budoucnu člověka uspokojit ve všech směrech...:. Moderní technologie by měla v budoucnu člověka uspokojit ve všech směrech...foto: Profimedia

Postupné stírání rozdílu mezi strojem a člověkem se stává realitou zejména v informačních technologiích. Technologický ředitel počítačové společnosti Intel Justin Rattner na srpnovém fóru rozvojářů firmy nastínil rýsující se procesy tohoto splynutí. „Počítačový průmysl zaznamenal v posledních 40 letech takový skok, jaký si v jeho počátcích nikdo ani nedokázal představit.

Mluví se o tom, že se blížíme zlomovému bodu, od něhož rychlost technologického pokroku poroste exponenciální řadou. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat,“ prohlásil Rattner.

Šestý, sedmý… smysl robotů

Většina průmyslových robotů trpí lokálním omezením – jsou instalováni na konkrétní místo výrobního procesu, kde provádějí svou práci. Mají-li však v budoucnu obstarávat komplexnější činnosti, potřebují volnost, tedy i schopnost orientovat se v neustále se měnícím „lidském“ prostředí.

Zatímco člověk na to má jen svých pět smyslů, robot jich může mít víc. Vědci pracují na tzv. předdotykových senzorech pro ruce robotů. Jde o získání komplexních informací mm o tvaru předmětu v okolí, o něco vzdáleně připomínající postranní čáru u ryb, díky níž vnímají tvar, velikost i vlastnosti například potravy nebo rostlin či jiných živočichů jinak než jen hmatem, čichem či zrakem.

První kamera jako lidské oko

Oči všech vyšších živočichů mají jednu společnou vlastnost, kterou dosud žádná umělá optika nedokázala nahradit: díky zaoblené sítnici vidí bez zkreslení, zatímco každá kamera podává na plochou detekční desku obraz částečně deformovaný.

 

Tým americké Univerzity státu Illinois v UrbanaChampaign však dokázal sestrojit jednoduchou malou kameru, která vidí jako živočichové. Dosud byly fotosenzitivní displeje tvořeny množstvím senzorů, uspořádaných do plochy na polovodičovou desku. Dopadající paprsky však každá čočka částečně deformovala, protože bylo třeba je rozložit na tuto rovnou plochu. Čím dál od středu, tím větší zkreslení výsledného obrazu.

 

Illinoiský tým v čele s Johnem Rogersem jako první na světě dokázal sestrojit funkční fotosenzitivní plastickou membránu. Fotoreceptory „rozbil“ na samostatné miniaturní dílky a vzájemně je propojil vodivými nanovlákny o síle jednoho mikronu (milióntina metru). Tuto síť pak technici v napjatém stavu umístili na ohebnou membránu. „Propojení fotoreceptorů funguje, ať s membránou děláte cokoliv – ohýbáte ji, mačkáte, deformujete,“ řekl Rogers.

 

Pak už zbývalo jen najít správné zakřivení, odpovídající optickým vlastnostem čočky, a systém poskytl zcela přesný obraz. Tým záměrně volil jednoduchou konkávní čočku rozptylku, aby celý aparát nepřesáhl průměr dva centimetry. Parametry kamery byly překvapující – nejen že podala nezkreslený obraz, ale měla širší zorné pole a rovnoměrnější světelné podání než sebelepší digitální kamera se srovnatelnou čočkou a klasickou zobrazovací plochou.

Existují již prototypy autonomních manipulačních robotů, kteří dokáží správně interpretovat i velmi abstraktně zadané příkazy a rozlišovat přitom pravomoci operátorů k jejich zadávání.

Na zmíněném fóru Intelu byl demonstrován robot, který rozpoznal svého „nadřízeného“ a „pochopil“ jeho povzdech nad nepořádkem na pracovním stole – robot samostatně roztřídil rozložené předměty a připravil je pro další práci.

Přečtěte si také: Mobily a notebooky brzy budou měnit svůj tvar a nabíjet se vzduchem

Elektronika umožňuje i svého druhu čtení myšlenek – jde přece „jen“ o elektromagnetické výboje v mozku, které jsou pro správně naladěný přijímač snadno vyhodnotitelné. Je tak možné sestrojit robotického pomocníka, který vykoná příkaz dřív, než ho vyslovíme.

Americká společnost EPOC již vyvinula náhlavní set, který umí pomocí šestnácti senzorů reagovat na tři desítky takových mozkových procesů. Zatím jde jen o aplikaci pro fandy počítačových her, ale možnosti využití této technologie jsou bezbřehé.