Téměř polovina zaměstnaných Němců stráví na internetu a vyřizováním soukromých emailů na pracovišti více než tři hodiny týdně. Německé hospodářství údajně těmito "výpadky práce" přichází o miliardy. Pro samotné zaměstnance je však více znepokojivé zjištění několika studií, že jejich šéf, většinou tajně, jejich využívání internetu sleduje.

Takové dohlížení nad kolegy je "vším, jen ne ojedinělým případem", řekl zmocněnec spolkové vlády pro ochranu údajů Peter Schaar. Právně je to v pořádku jen za určitých podmínek a pokud se tím příslušná firma netají. Firmy dokážou sledovat i pohyb svých zaměstnanců v terénu s pomocí kamer nebo lokalizací jejich služebních mobilů.

Podle Karla-Heinze Brandla z odborářské poradenské služby ver.di-innotec je v Německu "dobrá třetina všech zaměstnanců sledována" a další třetina je hodnocena na základě informací získaných sběrem elektronických dat. "Kde je technický potenciál, tam ho šéf také využívá," domnívá se Heinz Stapf-Fine z Německého odborového svazu (DGB). Ne každý zaměstnavatel ale podle něj hraje s otevřenými kartami a o kontrolních opatřeních své zaměstnance informuje.

Používání internetu nesmí být neustále monitorováno

V zásadě prý platí, že bez výslovného povolení ze strany zaměstnavatele je používání internetu k soukromým účelům v práci zakázáno, ale pokud šéf takové používání mlčky trpí déle než půl roku, je to totéž, jako kdyby je povolil. Zároveň však má zaměstnavatel možnost nepracovní brouzdání po internetu povolit s určitými podmínkami - například jen o přestávkách. Dodržování omezení však smí kontrolovat jen namátkově.

Totální sledování personálu je v Německu každopádně nepřípustné, a to i tam, kde je soukromé surfování na internetu, chatování a vyřizování soukromých emailů zcela zakázáno. Experti však upozorňují, že zákonná ustanovení v těchto věcech nevymezují práva zaměstnanců a zaměstnavatelů dostatečně jasně. V poslední době čelí obviněním ze snah o neoprávněné systematické sledování svých zaměstnanců německé potravinové řetězce.

Minulý měsíc se protokoly obsahující například informace o soukromých trablech prodavačů objevily u diskontního řetězce Lidl. Časopis Stern však v aktuálním čísle tvrdí, že takové praktiky používaly v některých prodejnách i diskontní obchody Penny, Plus, Norma a Netto, z nichž první tři působí stejně jako Lidl i v České republice.