Zboží si na internetu můžete nejen vybrat, ale stále častěji i rovnou koupit. Virtuálních obchodů jsou ve světě již milióny, v naší republice se ale zatím počítají na tisíce. Je to přitom velmi pohodlné - člověk často nemusí vůbec vytáhnout paty z domu a zboží je mu doručeno až do bytu.

Na druhou stranu přinášejí nákupy na dálku i řadu nebezpečí, kterých je třeba se vyvarovat. Klient si nejprve na internetových stránkách obchodníka vybere zboží, které si chce koupit. K dispozici bývají fotografie či podrobné popisy produktů, srovnatelné například s tištěnými katalogy. Vybrané zboží uložíte myší do virtuálního nákupního košíku. Další stránka většinou dává na výběr možnosti, jak si přejete platit. A právě ve způsobech placení se skrývají hlavní rizika nákupů po internetu. Stále vede platba na dobírku.

Nejčastěji využívanou možností je v ČR klasická platba na dobírku. "Tímto způsobem je hrazeno asi 75 procent veškerých internetových nákupů," informoval Ondřej Moravec , ředitel divize Karty eBanky. Dobírka je velmi bezpečná, neboť platíte až při fyzickém předání zboží. Nevýhodou naopak je, že musíte mít připravenu hotovost a zboží nelze například poslat jako dárek někomu jinému.

Navíc pokud kupujete třeba počítačový program, je dobírka zdlouhavá a zbytečně nákladná - produkt lze jednoduše poslat e-mailem. Pokud ale platíte například za registrovaný přístup na některou internetovou stránku, nedává tento způsob vůbec smysl. Vedle platby v hotovosti na dobírku existuje hned několik bezhotovostních způsobů placení. Jejich předností je vyšší komfort, ale za cenu vyššího rizika.

Obezřetně s údaji o platební kartě

Vůbec nejrozšířenějším druhem platby na internetu je nahlášení čísla platební karty. Využívat tento způsob je možné zpravidla jen s embosovanými kartami (s plasticky vyraženými údaji). "Klient po internetu, e-mailu či telefonu sdělí obchodníkovi své jméno, číslo platební karty a datum ukončení její platnosti," vysvětluje Moravec. Obchodníkovi tyto údaje nahrazují fyzickou přítomnost karty a stačí k tomu, aby vyslal požadavek bance. Proces je podobný jako v obchodech, které jsou vybaveny mechanickými snímači (tzv. žehličkami).

"Pro svou jednoduchost a pohodlnost je tento způsob mezi zákazníky velmi oblíben. Na druhé straně je zdrojem nejvyšších rizik," soudí Moravec. Právě proto, že tento druh platby nevyžaduje fyzickou přítomnost karty, může s ní zmíněným způsobem zaplatit kdokoli, kdo se k údajům o kartě dostane. K zneužití může tedy dojít i v případě, že držitel karty na internetu nikdy nenakupoval.

Kartu je pro internet dobré zablokovat

"Doporučuji proto klasickou platební kartu pro placení na internetu vůbec nepoužívat a nechat si ji pro tyto transakce zablokovat. K placení na internetu je pak určena internetová (virtuální) karta," uvedl Moravec. Je s podivem, že možnost blokace transakcí učiněných bez fyzické přítomnosti platební karty nenabízejí všechny banky. Vůbec to nelze v ČSOB a Citibank. Málo informována je většina držitelů karet také o tom, zda je jejich karta pro platby na dálku aktuálně zablokována či nikoli.

Internetové platební karty
Banka Název karty Roční poplatek
eBanka MC InternetCard 150 Kč
GE Capital Bank MC Internet 108 Kč
Komerční banka EC/MC nebo Visa e-Card 65 Kč

Při vydání jsou automaticky blokovány platební karty v eBance, GE Capital Bank a HVB CZ. V Komerční bance jsou však zablokovány pouze transakce přes internet. Objednávky e-mailem či telefonem fungují a zablokovat nejdou. Česká spořitelna má karty blokovány jen pro transakce, u kterých přenos údajů o kartě po internetu není šifrován. Šifrované transakce mají ve spořitelně limit 5000 korun denně. Pro objednávky, kdy klient údaje o kartě zasílá e-mailem nebo telefonem, platí limit 3000 korun denně.

Platební karty si je možné pro internetové transakce nechat také odblokovat nebo změnit limit. Zpravidla to znamená do banky zavolat či navštívit pobočku. V eBance to lze i prostřednictvím internetového bankovnictví. Odblokování neumožňuje GE Capital Bank. "Je to čistě z bezpečnostních důvodů. Pro platby bez fyzické přítomnosti karty nabízíme internetovou kartu," vysvětlil tiskový mluvčí této banky Jan Hainz.

Pokud člověk chce platit prostřednictvím nahlášení čísla platební karty, měl by si pořídit tak zvanou virtuální či internetovou kartu. Tato karta fyzicky neexistuje, je nahrazena pouhým číslem, které banka klientovi zašle v doporučené zásilce. Poté mu přijde obdoba PIN k této virtuální kartě, CVV2 či CVC2 kód. Klient při nákupu jen sdělí svoje jméno, číslo a kód. "Na rozdíl od klasických karet odpadá u internetových karet riziko zneužití osobami, které by s kartou přišly do fyzického kontaktu a opsaly si údaje," vysvětluje Moravec. Nicméně riziko zde stále existuje - údaje opět mohou zneužít osoby, kterým jste je poslali či nahlásili.

Způsoby placení na dálku
Výhody Nevýhody
Dobírka vysoká bezpečnost nehmotné zboží nelze doručit
Klasická embos karta pohodlnost, jednoduchost vysoké nebezpečí zneužití
Internetová karta pohodlnost, jednoduchost nižší nebezpečí zneužití
Bankovní převod nelze zneužít třetí osobou může být zdlouhavý

"Pro zvýšení bezpečnosti mívají virtuální karty mnohem nižší limity než ty klasické," potvrdil Moravec. Zatímco limity u klasických embosovaných karet se pohybují v desetitisících na den či týden, internetové karty mívají denní hranice v řádu tisíců. Internetové karty nabízejí eBanka, GE Capital Bank a Komerční banka. Poplatky se pohybují od 65 do 150 korun ročně, vydání je zdarma. Pro vydání stačí bankám běžný účet, ale Komerční banka vyžaduje mít zřízenu alespoň jednu klasickou platební kartu a okamžitý zůstatek na účtu.

Bankovní převod může trvat dlouho

Posledním způsobem placení je bankovní převod. Postup je jednoduchý. Na internetové stránce firmy se dozvíte její bankovní spojení včetně variabilního symbolu, který je třeba dodržet pro identifikaci vaší platby. S expedicí zboží čeká obchodník až do doby, než mu přijdou peníze na účet. Nebezpečí bankovního převodu spočívá v tom, že firma vám po zaplacení zboží nedodá a na rozdíl od transakcí platební kartou pak banky nejsou schopny pomoci s reklamací.

Zbytečně neriskovat

Obecně platí, že je radno vyhýbat se neznámým portálům. "Jedná se často o stránky s erotickým obsahem, obchody s nahrávkami, počítačovými hrami či nelegálním softwarem," upozorňuje Moravec. Rovněž je nerozumné používat kartu na stránkách, které požadují zadání jejího čísla pouze pro údajné ověření klienta (například jeho adresy či plnoletosti).

Dále by si měl člověk vždy pořádně pročíst obchodní podmínky. Je poměrně časté, že někde v podmínkách bývá věta typu: Pokud kupní smlouvu nevypovíte, každý měsíc vám budeme účtovat 30 dolarů za automatické obnovení členství nebo za automatické zaslání další verze programu, či něco podobného. "Než takovou věc člověk zjistí a kupní smlouvu vypoví, může trvat i několik měsíců. Vymáhat peníze zpět pak bývá marné," míní Moravec.

Člověk by měl zkrátka nakupovat jen na důvěryhodných portálech. Jedním ze znaků serióznosti českých obchodníků může být například členství v Asociaci pro elektronickou komerci (APEK). Seznam členů je uveden na internetových stránkách www.apek.cz.

Doručování zboží často přes poštu

Poměrně velký podíl nákupů na internetu tvoří klasické zboží, které je fyzicky nutné doručit. Pro menší zásilky obchodníci nejčastěji využívají služeb České pošty. Do schránky klient dostane lístek k vyzvednutí zásilky. Pokud si jako platbu vybral dobírku, zboží při převzetí uhradí v hotovosti. Za dopravu až domů si je často nutné připlatit. Větší balíky jsou většinou dopravovány spediční službou až domů.

Doprava bývá zdarma v případech, kdy je hodnota zboží vyšší než určitá částka. Hranice může být osm set, nebo také tři tisíce korun. Produkty, které jsou virtuálního charakteru (například software či přístup na placené stránky), lze zaslat rovnou po internetu.