Zatímco devadesátých letech byly tresty velmi mírné, nebo se dokonce k soudu ani nedostaly, nyní soudy nahlížejí na trestnou činnost spojenou s porušováním autorského práva mnohem přísněji.

"Z naší analýzy vyplývá, že kromě peněžitých trestů a vysokých náhrad škody poškozeným výrobcům softwaru jsou pravidlem i podmíněná odnětí svobody s rozsahem od několika měsíců až do dvou let. Hrozí ale i nepodmíněné tresty odnětí svobody," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).

Přísnější soudy = více dohod

Přísnější postoj soudů se odráží také ve snaze obviněných a podezřelých osob se dohodnout s poškozenými výrobci softwaru. Zástupci firem, kde došlo k porušení autorského práva k počítačovým programům, proto téměř vždy usilují o mimosoudní řešení situace.

"Před soudem skončí zhruba třetina případů, ve zbylých případech dochází podle okolností k řešení mimosoudní cestou různými formami. I v rámci již započatých trestních případů se část obviněných či obžalovaných dohodne na odškodnění mimosoudní cestou. Konečné slovo má ale pokaždé státní zástupce, který nemusí na takovouto dohodu přistoupit," upřesnil Hlaváč.

Finanční pokuty se zvýšily

BSA si v minulosti na výši finančních postihů stěžovala - podle organizace byly poměrně nízké. Nyní údajně v průměru dosahují 200 tisíc korun. Podle Hlaváče by v několika následujících letech mohly vyšplhat i na evropský průměr, tedy 371 tisíc korun.

Autorský zákon umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Ve statistikách BSA se píše, že nejvíce v Česku zaplatila za pirátský software jedna společnost 420 tisíc korun.

BSA tvrdí, že téměř 40 procent softwaru instalovaného v roce 2006 na tuzemských počítačích bylo pořízeno nelegální cestou. [celá zpráva]V Evropské unii se míra softwarového pirátství drží již druhým rokem na 36 procentech. Celosvětová míra softwarového pirátství činí 35 procent.