Satelitní navigační systém dnes využívají nejen vojáci, letci a námořníci, ale stále častěji i lidé zcela neromantických profesí jako řidiči, zeměměřiči, geologové, energetici a další. Není také nic neobvyklého vidět terminál přesně udávající zeměpisnou polohu v rukou naprostých amatérů, jachtaři počínaje a turisty konče.

GPS pod dohledem

Stále větší prolínání služeb kosmických navigačních služeb do každodenního života vedlo evropské odborníky k úsilí o vytvoření vlastního civilního navigačního systému. Současné terminály jsou totiž sice běžně dostupné každému, avšak jeho provoz je zcela v rukou americké armády. Kdyby se její velení z jakéhokoli důvodu rozhodlo pro civilisty omezit přesnost nebo dokonce zrušit přístup, nebo kdyby se systém stal terčem útoku, celá řada lidí by se ocitla ve velmi nezáviděníhodné situaci. A i když je taková situace nepravděpodobná, v současném neklidném světě ji nelze tak docela vyloučit. V minulosti vojenské orgány USA přesnost signálu pro civilní použití skutečně záměrně snižovaly.

Stejně tak ale nelze nevidět, že snaha mít vlastní navigační systém je také součástí diskutabilního úsilí některých kruhů Evropské unie o vojenské odpoutání od Spojených států.

Zkratka EGNOS znamená European Geostationary Navigation Overlay Service - Evropská geostacionární vykrývací služba. Ještě to není nezávislý systém, protože využívá služeb amerického GPS. Jde však o první významný počin na cestě ke zcela samostatnému navigačnímu systému Galileo.

S přesností pěti metrů

"Když dostanete signál GPS, jak poznáte, že mu můžete věřit," ptá se Laurent Gauthier, řídící pracovník projektu EGNOS - a současně si hned odpovídá: "EGNOS vám řekne, zda a s jakou přesností můžete signálu důvěřovat. Oznámí vám, že jste ve středu kruhu o určité ploše, a definuje stupeň přesnosti tvrzení, že tomu tak opravdu je."

Prakticky to znamená, že díky údajům EGNOS bude možné zjistit svou polohu s přesností na 5 metrů a ověřit si, zda je s GPS vše v pořádku. Pokud by nebylo, informuje o problémech a zamezí tak chybnému určení polohy se všemi možnými katastrofálními následky. V současnosti je systém GPS otevřen pro civilisty tak, aby dokázali určit svou polohu s přesností 20 metrů.

Systém se bude skládat ze tří satelitů umístěných na geostacionární dráze a bude plně funkční v Evropě a blízkém okolí v příštím roce. Zatím je zcela závislý na americkém GPS, pouze jej monitoruje a přidává k němu své doplňující informace. Jeho hlavním posláním bude zvýšit bezpečnost civilní letecké dopravy. V roce 2008 by však měl být uveden do provozu evropský navigační systém Galileo, skládající se z 30 satelitů. Má být zcela nezávislý, ale současně také plně kompatibilní s nynějším a ruským systémem. V praxi to znamená, že terminály pro zjišťování polohy na základě družic Galileo budou moci pracovat i s americkým nebo ruským signálem.

Projekt EGNOS je společným dílem Evropské kosmické agentury (ESA), Evropské komise a organizace Eurocontrol (Evropské organizace pro bezpečnost letecké navigace).