S rozmachem MP3 přehrávačů a různých jiných šikovných spotřebičů schopných spolupráce s osobním počítačem by se mohlo zdát, že se také zvedne povědomí o konektorech počítače. Překvapivě se tak stalo jen v případě USB, který zná dnes snad každý uživatel. A to především díky flashdiskům.

Nedávno jsem si udělal mezi přáteli, kteří PC používají každý den, malou anketu, kde jsem se jich dotazoval na význam různých zkratek. Samozřejmě to všechno byly konektory, ale jen málokdo byl schopen určit, že tomu tak skutečně je.

Rozhodl jsem se proto udělat v této věci malou osvětu, která má za cíl dokázat, že počítač odpojený od kabeláže není důvod k panice a přivolání technika, čehož jsem byl již nejednou svědkem a aktérem.

Posupně si proto představíme nejpoužívanější konektory, které v 99% najde na svém stroji každý, ať už se jedná o notebook či stolní stanici.

PS/2 pro klávesnici a myš

Malý kruhový konektor v zelené nebo fialové barvě se používá pro připojení myši a klávesnice již od roku 1987, kdy jej IBM uvedla společně s novou stejnojmennou platformou na trh. Jediné co z tehdejšího konceptu přežilo dodnes jsou právě tyto dva identické konektory.

Na počítači se nacházejí vždy nejvýš nad všemi ostatními. Fialová barva je pro klávesnici a zelená pro myš. Kromě nich se můžete výjimečně setkat i s GPS moduly připojitelnými do PS/2. Jejich rozšíření je však minimální.

LPT - paralelní port

Z dnešního pohledu jde o staříka, který již pouze dožívá. Paralelní port poznáte podle jeho velikosti. Většinou jde o největší konektor zvenčí na počítači. Kromě toho je označován červenou barvou, má dvě řady děr a je to typ "samice".  Kolíky na propojení jsou tedy na kabelu.

Jeho úkolem bylo komunikovat s tiskárnou, avšak dnes jej vytlačilo univerzální USB, které se v době digitálních fotografií na takovou práci hodí mnohem víc.

RS-232 - sériový port

Přestože existují dva druhy sériového konektoru, většina lidí většinou narazí na jeho kratší variantu označenou jako RS-232, který má devět děr ve dvou řadách (5 a 4). Protože se tímto konektorem přenáší informace o velikosti 1bit za takt dovnitř nebo ven, jde o univerzální komunikační kanál. Připojují se k němu nejrůznější zařízení od starších myší přes modemy až po osobní organizéry PDA.

Stejně jako paralelní port, je i sériový prakticky vytlačen novějším USB. Přesto je v některých případech nepostradatelný, a tak jej mnoho výrobců stále zahrnuje do svých výrobků. Jako případ použití mohu uvést diagnostické nástroje (pro automobily, telekomunikace), které se přes něj připojují. Pokud počítač RS-232 nemá, může být nahrazen redukcí na USB, která však v mnoha případech nefunguje správně, ale lepší je PCMCIA redukce (notebooky), která vytvoří hardwarový port pracující bez potíží.

RJ/45 - síťový konektor

K propojení počítače s internetem či jinou počítačovou sítí se nejčastěji používá obdélníkový konektor RJ/45. Tato zdířka je společná pro sítě s rychlostmi 10, 100 i 1000Mbit/s a má osm vodičů.

Splést si jej můžete pouze s RJ/11 používaným u telefonu. Ten je však pouze 4-vodičový a mnohem menší, a proto je jednoduše rozeznáte.

USB - univerzální konektivita pro všechny

USB bylo původně vyvinuto jako nástupce PS/2 konektoru pro připojení klávesnice a myši. Potom však společnost Apple nasadila na použití FireWire konektoru (viz dále) poplatek $1 za kus, což ostatní výrobci odměnili přesunem k nové specifikaci USB.

Konektory USB rozeznáváme jednak podle velikosti a jednak podle rychlosti. Fyzicky se setkáte se čtyřmi základními tvary - USB A, USB B, Mini-A a Mini-B. Klasické "áčko" používajá většina zařízení jako tiskárny, myši, lampičky a zvukové karty. Tvar USB A je prostý obdélník.

U tiskáren nebo externích pevných disků se setkáte převážně s konektorem typu "B". Ten je čtvercový a má sražené dva rohy. To ale neplatí pro menší pevné disky s průměrem ploten 2,5" a většinu MP3 přehrávačů. Tam se uplatnily zmíněné "Mini" varianty.

I když to vypadá jako nepřehledný guláš, jedno je jisté. každý z USB konektorů má jedinečný tvar, který není shodný s jakýmkoliv jiným konektorem (platí i pro ostatní). A proto se nebojte konektor odzkoušet.

Rychlostně se USB dělí celkem na tři druhy, z čehož pouze dva potkáte v běžném provozu. USB 1.0 se totiž dostalo jen do několika málo výrobků než bylo nahrazeno variantou 1.1 s propustností 1,5MB/s. Avšak kvůli zmíněnému excesu Applu s FireWire portem spatřilo světlo světa USB 2.0 s propustností 60MB/s (teoreticky).

USB 2.0 je zpětně kompatibilní s 1.1 a fyzicky je nerozlišíte, neboť používají shodný systém. Můžete tak bez starostí připojit zařízení 1.1 na počítač s 2.0 či naopak.

FireWire - IEEE1394

Rozhraní patentované společností Apple Computers nese i certifikaci číslo 1394 institutu pro standardizaci IEEE. Můžete se též setkat s označením i.link, který používá Sony.

FireWire byl navržen jako rychlé rozhraní pro připojení externích disků a audio/video zařízení. Opět se můžeme setkat s několika verzemi. Původní FireWire 400 nabízí propustnost 49MB/s, zatímco druhý FireWire 800 umí teoreticky až dvounásobek. Třetí do party je optická verze FireWire, která se však značně odlišuje a zvládá až 3,2Gbit/s (400MB/s).

Konektory jsou opět unikátní, a i když je tu jistá podobnost s USB, zaměnit je nelze. Maximálně opravdu hrubou silou.

D-Sub k analogovým monitorům

Klasické CRT monitory a velká část LCD panelů využívá ke spojení s počítačem, resdp. jeho grafickou kartou, D-Sub konektor. Nejčastěji bývá označen modrou barvou a má tři řady kolíků. Na grafické kartě je typ "samice", kdežto kabely mají na koncích samce.

D-Sub se tvarově podobá sériovému RS-232, avšak má o řadu více a není to "samec". Z těchto důvodů je proto nikdy nemůžete zaměnit. Často je tento konektor označován podle použití také jako VGA.

DVI - digitální budoucnost

S LCD se na scéně objevilo také DVI, digitální rozhraní pro přenos obrazu. Narozdíl od D-Sub existují základní dva typy. Čistě digitální jako DVI-D a hybridní DVI-I. Zatímco v DVI konektoru najdeme jen výstup pro digitální LCD panely, verze DVI-I umožňuje nasazení redukce na D-Sub a připojení staršího analogového monitoru.

DVI-D je také kompatibilní s novým rozhraním pro televizi ve vysokém rozlišení HDMI. A většina nových televizí je také DVI-D vybavena.

Konektor DVI má většinou bílou barvu a podlouhlý obdélníkový tvar. A protože má až 28 kolíků, rozhodně jej nemůžete zaměnit. Na grafické kartě se nachází jako u D-Sub konektor samice.

A co ostatní?

Ano, na počítači najdeme ještě mnohé další konektory, které buď používá jen minimum lidí a nebo jsou jednoúčelové jako PS/2. Patří mezi ně S-Video pro přenos obrazu, audio konektory pro zvuk a další. Ty však většinou známe i odjinud, a proto jsem se jimi nezabýval.

Možná se teď ptáte, co si máte odnést z tohoto popisu. V zásadě jde o jediný poznatek - pokud si myslíte, že těm kabelům za počítačem nerozumíte a netušíte kam se zapojují, naprosto se mýlíte. Systém jejich zapojení je totiž adekvátní hračce pro batolata, kde se prostrkává jehlan nebo kolečko správnou dírou v desce. Chce to jen zkusit. A když nebudete příliš hrubí, nemůžete nic zkazit.