Článek
Nejkratší den a nejdelší noc v roce
Na každoroční pomyslné dráze Slunce dospěje k nejsevernějšímu bodu a začne se opět vracet k rovníku. Bude proto nejdelší den v roce a naopak nejkratší noc. Na severním zemském pólu, který je přikloněn ke Slunci nejblíž, vrcholí během letního slunovratu polární den.
Slunce se v tomto období noří pod obzor jen velmi mělce. Proto jsou noci hodně světlé a zcela se ani nesetmí. Mezi 31. květnem a 10. červencem dokonce nenastává astronomická noc, kdy musí být Slunce níže než 18 stupňů pod obzorem.
Letní slunovrat je doba, kdy je možné v noci nad severním obzorem často vidět stříbřité mraky. Tvoří je drobné krystalky ledu. Zatímco běžné mraky se pohybují v troposféře ve výšce kolem 12 kilometrů, tyto mraky jsou v mezosféře ve výšce okolo 80 až 85 kilometrů, takže je velkou část noci slunce ozařuje zespodu.
Nový význam slavného runového kamene: připomíná „smrt Slunce“
Zvyky a tradice slunovratu
Slunovrat byl v minulosti významným svátkem spjatým s přírodou a jejími cykly, pro staré civilizace a kultury to byl důvod k oslavám (stejně jako slunovrat zimní). O vymýcení pohanských zvyků se později snažila křesťanská církev, u slunovratů se jí to ale zcela nedařilo. Zavedla tak nové svátky, které s termíny slunovratů splývaly: v létě se tak slavil křesťanský světec Jan Křtitel, v zimě Vánoce.
Samotná Svatojánská noc je téměř celoevropský lidový svátek slavený v noci z 23. na 24. června. Typickým prvkem jsou ohně zapalované na kopcích symbolizující slunce, které je na vrcholu sil. Přes ohně se často skáče, protože mají očistnou moc. Také se říkalo, že byliny nasbírané tuto noc mají největší léčivou sílu.
Svatojánská noc: Oslava síly slunce i čas kouzel a milostné magie
Magickou a očišťující sílu má v tento den i voda, která smývá hříchy a pomáhá odplavit vše špatné.