Na redakci se obrátila čtenářka, která si na tržišti koupila od stánkaře zeleninu, údajně z jeho zahrádky.

„Po zaplacení jsem chtěla po prodavači potvrzení o koupi zboží, abych si mohla případně konkrétně stěžovat u zemědělské inspekce a živnostenského úřadu, neboť se prodejce ke mně choval neurvale a mám pochyby o kvalitě jeho zboží,” uvedla žena.

„Prodavač se na mě rozkřikl, že není žádná prodejna a na papírování nemá čas a náladu, navíc na tržišti takové moresy neplatí,” dodala.

Povinnosti prodávajících stanoví zákon

Na dotaz, který předpis upravuje povinnosti podobných drobných pěstitelů a prodavačů na tzv. farmářských trzích, odpověděl právník Jan Dubenský:

„Fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti nebo lesní plodiny, má stanoveny jasné povinnosti v zákoně o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nejen on, ale i další prodávající mají ve smyslu § 16 odst. 1 uvedeného zákona povinnost na žádost spotřebitele vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího.

Nesplnění této povinnosti je přestupkem, za který lze uložit citelnou pokutu. Identifikaci prodávajících na tržištích je povinen zjišťovat i provozovatel tržiště (tržnice), případně obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji.”