Článek
Za několik dní uplyne 30 let od sametové revoluce a při té příležitosti zjišťovala společnost Globus prostřednictvím průzkumu veřejného mínění, jak Češi nakupovali kdysi a jak nakupují dnes i jak se do jejich nákupních zvyklostí promítl pocit svobodné volby.
Agentura STEM/MARK, která průzkum provedla, vyzpovídala dvě naprosto odlišné generace lidí, tedy mladé od 18 do 29 let, kteří se narodili až po roce 1989, a představitele starší generace nad 60 let, kteří mají zkušenosti s nakupováním před sametovou revolucí.
Fronty hlavně na potraviny a elektroniku
Téměř dvě třetiny Čechů starších 60 let uvedly, že před rokem 1989 bylo pro ně naprosto běžné stát i několikahodinové fronty na špatně dostupné zboží. Nejčastěji lidé čekali před obchody na potraviny, dvě pětiny oslovených potvrdily svou zkušenost s dlouhým frontami na maso a uzeniny, mléčné výrobky či banány nebo třeba mandarinky a další nedostatkové zboží.
„Běžně jsem stála od čtyř hodin ráno před řeznictvím, abych nějaké maso koupila. Nikdy sice nebylo jasné, co přinesu, jestli to bude bůček nebo kýta. Důležité bylo, aby se na mě nějaké maso dostalo,“ vzpomněla si na tehdejší dobu sedmdesátiletá paní Anna z Prostějovska.
Nový trend v nakupování: Potraviny z e-shopu
Dalším častěji „ve frontě vybojovaným” zbožím byla elektronika a spotřebiče, před rokem 1989 si na ně alespoň jednou postál frontu zhruba každý čtvrtý oslovený. O tuto zkušenost se v průzkumu častěji podělili muži. Zhruba stejný počet lidí čekal ve frontě na textilní výrobky, oblečení či třeba nábytek. Fronty na hygienické zboží zažila pětina lidí, především pak ženy.
Starší: Nikdy. Mladší: Možná někdy
Téměř tři pětiny lidí z obou generací by dnes nestály frontu na nic. Nejspíš pod vlivem vzpomínek na nekonečné čekání před obchody před rokem 1989, si postávání ve frontách neumí představit tři čtvrtiny Čechů starší 60 let.
Mladší generace, pravděpodobně protože s mnohahodinovými frontami a nejistotou, zda na ni něco zbyde, nemá zkušenost, je k čekání ve frontě vstřícnější. Dvě pětiny čekání odmítají, stejný počet ale připouští, že i když si stání ve frontě neumějí představit, může se jim to přihodit, když budou chtít nějaké atraktivní zboží.
| „Podpultovky“ byly běžné |
|---|
| Získat nedostatkové zboží tzv. pod pultem byla před listopadem 1989 naprosto běžná praxe. Stačilo mít známosti a člověk sehnal i zboží, které se v regálech obchodů vyskytovalo jen sporadicky či spíše vůbec. „Máma prodávala v malém hornickém městě v řeznictví a výměnný obchod mezi prodavači v krámech od potravin až po oblečení fungoval čile. Zároveň prodavači nechávali zboží „pod pultem“, tedy stranou pro své známé. Platilo, že kdo nepatřil do blízkého okruhu prodavačů, buď musel za nedostatkové zboží připlatit, nebo ho prostě nedostal,“ vzpomněla si na zkušenost z dětství čtyřicetiletá Lucie z Kladenska. Další možností, kde sehnat ”lepší” zboží, byly prémiové obchody Tuzex či třeba Eso. Možnost zde nakupovat měly podle průzkumu čtyři pětiny pamětníků, ne každý ji však využil. |
Kvalitní zboží je dostupné
Průzkum se zaměřil i na vnímání dnešní dostupnosti kvalitního zboží. Pozitivněji ji vidí především mladší generace, tři čtvrtiny mladých uvedly, že výběr zboží je v současné době veliký. Ze starší generace jsou s dostupností sortimentu spokojeny dvě třetiny lidí.
Téměř každý druhý respondent mladší 30 let nakupuje kvalitní potraviny ve svých oblíbených obchodech, podobně je na tom i třetina starších. Pětina lidí z obou generací nicméně uvedla, že kvalitní potraviny jsou k sehnání všude.
Moderní nakupování má zelenou
K vymizení front v posledních letech přispěly vedle nabídky zboží i moderní nákupní technologie „Technologie zrychlují celý nákup a fronty z našich životů postupně vytlačují, proto oblíbenost technologií kontinuálně roste,“ uvedla Rita Gabrielová ze společnosti Globus.
Moderní nakupování hýbe Českem, bez front i pokladních
Popularitu moderních pomocníků potvrdily i výsledky průzkumu. Podle něj více než polovina mladých lidí a téměř dvě pětiny starších 60 let využívají různé možnosti způsobů moderního nakupování, ať už jsou to mobilní aplikace, skenery, samoobslužné pokladny nebo nákupy přes internet.
