Nájmy rostou, Češi ale víc platit nechtějí

Aktuální data Monitoru přímého trhu s nemovitostmi ukazují, že počet lidí hledajících nájemní bydlení se v loňském roce zvedl asi o pětinu, v letošním roce by to podle odhadů mělo být ještě více.

Pronajímatelé nemovitostí ve městech na to pochopitelně reagují a ceny nájmů v závislosti na lokalitě tak rostou zhruba v rozmezí pět až patnáct procent. České domácnosti však na zdražování nejsou schopny či ochotny reagovat a navýšit tak procento, kterými se bude nájemné na jejich výdajích podílet.

Pro pražské domácnosti žijící v nájmu je podle Monitoru maximální částka, kterou jsou Pražané ochotni za metr čtvereční platit, nastavena na průměrnou hodnotu 292 korun. Pro Středočechy je to v průměru 204 korun za metr, lidé z Jihomoravského kraje jsou ochotni za metr čtvereční platit v průměru 224 korun.

Ve všech jmenovaných lokalitách se tyto částky zvedly meziročně asi o desetikorunu, což je nárůst v rozmezí tři až pět procent. Aby domácnosti zvládly reagovat na tempo růstu nájmů a nemusely ve výhledu opouštět lokalitu, musely by být ochotné připlácet na nájmu alespoň dvakrát tolik, upozorňují odborníci.

Lidé jsou však ochotni pro to, aby svůj rozpočet nezatěžovali stále vyššími náklady na bydlení, udělat různé ústupky, především pak změnit lokalitu, resp. odstěhovat se například z centra do okrajových částí, případně i za samotné hranice města.

Lidé tak opouštějí byty s dobrým dopravním spojením, volí i starší byty v panelácích. Z čeho ale nejsou ochotni slevit takřka nic, je obytná plocha.

„V Praze se pro tyto domácnosti v realitním žargonu vžil termín ‘třístovkáři’ – jsou ochotni vystěhovat se do lokalit, odkud je třeba dojíždět příměstskými autobusy, takzvanými ‘třístovkami’. Zároveň se 300 korun za metr zdá být jejich dlouhodobý nájemní strop,” zmínil Hendrik Meyer ze společnosti Bezrealitky.

Podle realitních expertů jsou lidé ochotní v otázce bydlení přijmout různé ústupky především kvůli tomu, že se nájemní bydlení pro mnoho českých domácností právě z důvodu cen vlastního bydlení stává dlouhodobým provizoriem.

Čekání na lepší podmínky hypoték nebo dostupnějších cen bydlení se však může protáhnout. Na to bude samozřejmě reagovat i trh, který se s definitivní platností přizpůsobí nové nájemní poptávce, upozorňují odborníci.

„Velká města mají na své periferii a v takzvaném metropolitním prstenci naštěstí víc nemovitostí, než kolik si bude žádat v následujících letech poptávka. Jsou to často domy a byty, ze kterých před desítkami let domácnosti odcházely právě do center měst, nyní bude proud opačný a jejich majitelé budou mít konečně příležitost pronajmout je za důstojných podmínek,” dodal Meyer.