Článek
Devětadvacetiletá žena v Brně-Ivančicích si z bankomatu vybrala hotovost a odešla. Jenže v přístroji nechala platební kartu, na které měla poznamenaný bezpečnostní PIN-kód.
Následně zjistila, že neznámý pachatel z jejího účtu ve dvou neoprávněných výběrech odcizil dvacet tisíc korun. Žádné překvapení. Banky pořád dokola opakují, aby si PIN-kód lidé nikam nezapisovali, a už vůbec ne na kartu.
V obchodním centru v brněnském Králově Poli zase před časem zoufale bloumal muž a hledal bundu. V tamní kavárně si ji totiž nechal odloženou na židli. Podle svého tvrzení v ní měl peněženku s padesáti tisíci korunami. Nenašla se.
U bankomatů bývají kamery
Někdy ale mají zmatkáři štěstí. Vypátrá se, kdo peníze našel a nechal si je. Jedná se mimo jiné o trestný čin zatajení věci, za který lze uložit až rok vězení. V polovině loňského září si pětadvacetiletý muž přišel vybrat hotovost z bankomatu na náměstí Sv. Ondřeje v Uherském Ostrohu. Z bankomatu si ale vzal zpět pouze kartu, třináct tisíc korun nechal trčet ve výdejní štěrbině a odešel.
Až po půlhodině, když chtěl platit, si uvědomil, že peníze nemá a že je musel nechat v bankomatu. Když se k němu vrátil, peníze už tam nebyly. Věc oznámil na policii.
„Po několika dnech se podařilo díky dobré znalosti místních lidí rozpoznat na záznamu z bezpečnostní kamery jistého čtyřicátníka. Když podezřelý muž přišel na policii, přinesl s sebou už rovnou všechny peníze, které si z bankomatu vzal. Policisté je tak mohli vrátit jejich pravému majiteli,“ vzpomíná Aleš Mergental z policejního ředitelství Zlínského kraje.
Roztržitý roztržitému
Na Novojičínsku zase loni v listopadu roztržitý pomohl roztržitému. Dvaačtyřicetiletý muž si vybral z bankomatu 40 tisíc a nechal je tam. Vrátil se během okamžiku zpět. Už tam nebyly.
Druhý den mu ale zavolali, že se peníze našly. Dalším, kdo si totiž z bankomatu šel vybrat hotovost, byl jednasedmdesátiletý muž. Celou sumu, která byla ve štěrbině, vzal a strčil do kapsy.
„Vlastní roztržitostí a dalšími okolnostmi při vyřizování svých záležitostí v bance na nalezené peníze zapomněl. Doma si ale uvědomil, že má u sebe něco, co není jeho. Druhého dne ráno přispěchal na přepážku banky a předal peníze i se svými nacionálemi,“ uvedl Petr Gřes z policejního ředitelství Moravskoslezského kraje.
Podle něho nálezce jednal bez postranních úmyslů. Policisté to dovodili z podaných vysvětlení i zaměstnanců banky, okolností a samotného předání peněz.
O dvacet tisíc korun přišla kvůli roztržitosti před několika dny žena z Mostu. „Vrátila se domů unavená pozdě večer. Ve dveřích do bytu nechala klíče. Toho využil zloděj. Opatrně dveře odemkl a z chodby si v tichosti vzal kabelku. Našel v ní kromě peněz i klíče od auta, které vykradl,“ shrnula z hlášení poškozené Ludmila Světláková z policejního ředitelství Ústeckého kraje.
Co radí psychologové
Psychologové doporučují cíleně trénovat soustředění a paměť, dále rozvrhnout si den tak, aby měl člověk dostatek časové rezervy. Zkrátka aby zbytečně sám sebe nestresoval.
Například se vyplatí vstát raději o půl hodiny dříve, mít už připravené z večera věci na sebe a do práce, odstranit tak ranní spěch, v klidu se nasnídat.
Také pomůže nevyzvedávat peníze za běhu z bankomatu, když zoufale rychle potřebujete hotovost, ale například o polední pauze a v situaci, kdy nejste v peněžence úplně na dně. Jinými slovy nedělat deset věcí najednou, ale plánovaně si je v týdnu rozložit, držet se pravidelných činností, rituálů. To vede ke zklidnění a pak také k lepší pozornosti.
Podle psychologů je roztržitost, tedy neschopnost dlouhodobé koncentrace, jednou z poruch pozornosti, kam patří rozptýlenost (neschopnost udržet pozornost v daném směru), hyperaktivita (ADHD) či porucha pozornosti bez hyperaktivity (ADD).