Článek
Jenže nesměl exekutorovi Vránovi uložit přísnější trest, a to ze dvou důvodů. Za prvé napomenutí bylo exekutorovi Vránovi uloženo ještě podle dříve platného exekutorského řádu platného do června 2009, kdy kárné věci exekutorů rozhodovala sama Exekutorská komora.
Kárný senát soudu neměl možnost uložit vyšší trest, a to i kdyby chtěl
Dnes už o stížnostech na exekutory rozhodují správní soudci, jenže v tomto případě exekutora Vrány mohli letos v březnu maximálně jen potvrdit napomenutí.
Za druhé soud o této vleklé kauze rozhodoval až na základě odvolání žalovaného exekutora Vrány, který se nechtěl smířit ani s napomenutím ze strany Exekutorské komory. A podle právního principu nelze odvolateli uložit vyšší trest než původní.
Ministerstvo: byla to šikana
„Kárný senát NSS za situace, kdy shledal vinu exekutora, neměl žádnou možnost uložit vyšší trest, než uložil kárný senát Exekutorské komory, tedy písemné napomenutí, a to i kdyby nakrásně chtěl,“ napsala Právu mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová v reakci na článek Práva, v němž jsme informovali, že exekutor Vrána dostal jen napomenutí, byť přitom soud potvrdil obvinění ze strany ministerstva spravedlnosti.
„Jeho postup (exekutora) nasvědčuje tomu, že se jednalo o formu nátlaku na povinnou (dlužnici), aby ji přiměl k plnění (úhradě). Šlo o svévolný, neetický úkon, který šikanoval a postihl rodiče povinné,“ uvedlo soudu ministerstvo spravedlnosti coby žalobce.
Tento výrok ministerstva spravedlnosti je citován v judikátu NSS, a soudci v něm potvrdili, že exekutor Vrána „závažně porušil povinnost stanovenou právním předpisem“. Ministerstvo žádalo udělení pokuty. Soud tvrdí, že ji ani uložit nemohl.
Exekutory dříve hlídali exekutoři
O vině a trestu v případě pochybení exekutorů si do poloviny roku 2009 rozhodovala sama Exekutorská komora, a až později po stížnostech na exekutory tato povinnost přešla na soud.
Protože Exekutorská komora stanovila v tomto případě už před rozhodováním soudu jako trest jen písemné napomenutí, proti němuž se přesto exekutor Vrána odvolal, tak soud již nemohl podle zavedených právních principů uložit přísnější potrestání, například pokutu.
Jinými slovy: exekutor sice závažným způsobem porušil zákon, ale o trestu jako takovém si rozhodovali exekutoři sami. Zvolili ten nejmírnější „trest“, který pak stejně vzali zpět.
Nicméně soud už přitvrdit nad rámec usnesení Exekutorské komory nemohl, protože navíc o věci jednal až na základě iniciativy samotného exekutora Vrány. Soud pak nemá právo žalovanému na základě jeho vlastního odvolání ještě „naložit“, hájí se NSS.
„Kárný návrh byl k Exekutorské komoře ČR (EK) podán 24. 8. 2005. Stalo se tak ale podle předchozí zákonné úpravy, podle níž v těchto věcech vůbec nerozhodoval Nejvyšší správní soud, nýbrž samotná Exekutorská komora. Rozhodnutím kárného senátu kárné komise EK ze 6. 4. 2006 byl exekutor shledán vinným, a bylo mu uloženo kárné opatření – písemné napomenutí,“ napsala Právu mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Případ této konkrétní exekuce se odehrál v roce 2004 a definitivně se přitom v kárném řízení ukončil až letos.
