Hlavní obsah

ČNB srazila úroky na nové minimum, klíčová sazba je už na 0,25 procenta

Právo, Jakub Svoboda
Aktualizováno

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání většiny ekonomů srazila klíčovou úrokovou sazbu, tzv. dvoutýdenní repo sazbu, o čtvrt procentního bodu na nové historické minimum 0,25 procenta. Jde už o druhé takové snížení během posledních tří měsíců. ČNB tak chce podpořit recesí zasaženou ekonomiku.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Guvernér České národní banky Miroslav Singer

Článek

Česká ekonomika se už řadu měsíců potýká se slabou domácí poptávkou, reálným poklesem mezd a přetrvávající vysokou nezaměstnaností.

„Ve prospěch nižších sazeb hovoří nejen slabší výkon ekonomiky, ale i zhoršování výhledu eurozóny a vývoj mezibankovní sazby euribor,“ poznamenal už ráno před zasedáním bankovní rady ČNB analytik ČSOB Jan Čermák.

Pro snížení sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že rada diskutovala i o nestandardních nástrojích měnové politiky.

„Pokud bychom se rozhodli využívat i jiné nástroje než sazby, tak by to byl kurzový kanál, přes který bychom se rozhodli pracovat. Nevím, jestli ta doba nastává, nebo nastane. To jsme neřešili,“ řekl. Zároveň dodal, že členové bankovní rady se ve čtvrtek neshodli na tom, že by chtěli v tuto chvíli využít například intervence na devizovém trhu.

Úvěry zlevní už jen výjimečně a málo

Od sazeb ČNB se obecně odvíjí úročení úvěrů komerčních bank, v době krize však roste význam i jiných faktorů, zejména rizika nesplácení půjček. Většina ekonomů se proto domnívá, že úvěry u tuzemských bank budou do konce roku zlevňovat jen ojediněle, a když už, tak nepatrně.

Nižší úroky zlevňují bankovní úvěry podnikům i domácnostem. Vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtech, už delší dobu na svých vkladech vzhledem k inflaci a relativně vysokým poplatkům bank prodělávají.

Od léta 2008 snížila centrální banka repo sazbu a další své sazby již podesáté v řadě, letos v červnu však šlo o první změnu po více než dvou letech. Bankovní rada se tak rozhodla kvůli zhoršeným vyhlídkám ekonomiky, ale i proto, že inflace, tedy růst cen, se ji zdál být ve střednědobém horizontu pod kontrolou. Sazby české centrální banky teď patří mezi jedny z nejnižších v Evropě.

Hypotéky zlevnily

Většina tuzemských bank sice po červnovém snížení sazeb ČNB o čtvrt procentního bodu prohlašovala, že úrokové sazby u hypoték už nemají kam dál klesat, některé bankovní domy, například Fio a Raiffeisenbank, ale v posledních týdnech půjčky na bydlení mírně zlevnily. Další finanční ústavy pak lákají klienty na různá akční zvýhodnění u svých hypoték.

Už v srpnu přitom byly v Česku hypotéční úvěry nejlevnější v historii. Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu klesla na 3,55 procenta z červencových 3,59 procenta, vyplývá z údajů Fincentrum Hypoindexu.

Sazby zůstanou nízko zřejmě dlouho

ČNB je podle analytiků nucena reagovat také na kroky zahraničních centrálních bank, hlavně tisknutí nových peněz, které v konečném důsledku vedou k posilování koruny.

„Z vyspělých zemí přichází vlna levných peněz, jejichž dopady na střední Evropu lze zmírnit jen tím, že proti ní regionální banky vyšlou vlastní vlnu levných peněz. A tak maďarská centrální banka již dvakrát po sobě snížila základní úrokovou sazbu, v Polsku je redukce sazeb na spadnutí a v Čechách se bojuje stejnou mincí,“ konstatoval Čermák z ČSOB.

Nízké úrokové sazby vedou spíše k nezájmu o korunu a k jejímu oslabování, dopad vysokých úrokových sazeb na kurz měny je opačný.

Na další pokles sazeb ukazovala už srpnová prognóza ČNB. Jak z ní vyplývá, za určitých předpokladů by klíčová sazba centrální banky mohla spadnout až na nulu. „Bankovní rada se však nemusí doporučením z prognózy plně řídit,“ upozornil analytik Komerční banky Jiří Škop.

Ekonomové nicméně očekávají, že ČNB ponechá úrokové sazby na rekordních minimech i příští rok.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám