„Argumentace typu ‚Tvé problémy s dojížděním mě nezajímají, zařiď se, jak chceš, ale v práci budeš vždycky včas‘ nemusí být vždy v souladu s pracovněprávními normami a zákonnými zárukami, které zákoník práce a prováděcí právní předpisy poskytují,” uvedl právník Jan Dubenský.

Odpověď na to, v jakém rozsahu a v jakých případech musí zaměstnavatel trpět pozdní příchod zaměstnance do práce, lze najít v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, jak má na mysli § 199 zákoníku práce, upřesnil Dubenský.

Zaměstnanec podle něj nemůže spoléhat na to, že dopravní prostředek přijede přesně na čas, zároveň však není možné po zaměstnanci požadovat, aby do práce jezdil s několikahodinovým předstihem.

Nárok na volno, ale bez náhrady mzdy

Pokud tedy dojde k přerušení dopravního provozu - pokud zaměstnanec jede vlastním vozem a uvízne v zácpě - či ke zpoždění hromadných dopravních prostředků, a pracovník nemůže včas dorazit do práce jiným přiměřeným způsobem, např. kombinací dopravních prostředků, zaměstnavatel mu musí poskytnout pracovní volno ze zameškané doby, ovšem bez náhrady mzdy.

Pochopitelně i v takovém případě může zaměstnavatel po zaměstnanci oprávněně požadovat, aby s případnými potížemi s dopravou počítal a byl na ně připraven.

Pouze u zaměstnance s těžkým zdravotním postižením, kterému je znemožněna cesta do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, na jehož užití je vázán, musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Důvod zpoždění je nutné doložit

„Je samozřejmé, že uvedené skutečnosti podmiňující poskytnutí pracovního volna musí zaměstnanec doložit, což u hromadných dopravních prostředků a systému evidence zpoždění není problém. Potíže mohou nastat při dojíždění vlastním vozidlem, i když i zde jsou důvody zdržení a dopravní komplikace také, i když obtížněji, doložitelné,” uvedl Dubenský.

Právník zároveň upozornil, že celou problematiku je nutno řešit s oboustrannou ohleduplností, případně s využitím ustanovení části čtvrté zákoníku práce o úpravě pracovní doby.

V žádném případě při doložitelném zpoždění příchodu do zaměstnání z uvedených důvodů nelze řešit situaci podáním výpovědi zaměstnanci, neboť taková výpověď by byla nezákonná a soud by ji v případě sporu o její neplatnost musel zrušit.