Už dříve přitom komora oznámila, že mzdy v příštím roce díky rostoucí ekonomice porostou nominálně o 4,8 až 5 procent. S růstem platů počítá 45 procent firem s méně než deseti zaměstnanci, 51 procent malých společností, ve kterých pracuje 11 až 50 lidí, a 71 procent středních firem s 51 až 250 pracovníky.

Nejčastěji by se mzdy měly zvyšovat ve zpracovatelském průmyslu, kde se k tomu chystá 70 procent společností. Ve službách a stavebnictví to plánuje zhruba polovina firem.

ČTĚTE TAKÉ:
Česká ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, potvrdili statistici

„K navyšování mezd tak bude docházet i v roce 2017, a to nezávisle na rozhodnutí vlády o navyšování minimálních a zaručených mezd. To, co firmám skutečně brání v rozvoji, je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, kvůli kterému musejí často odmítat nové zakázky,“ poznamenal mluvčí HK Miroslav Diro. Zvyšování platů by mělo podle něj probíhat ruku v ruce s růstem produktivity.

Příčina růstu mezd je zřejmá, poptávka po práci stoupá rychleji než nabídka volných pracovních sil. V řadě profesí je nedostatek pracovních sil s patřičnou kvalifikací.David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte

„Nemělo by se stát, že mzdy porostou rychleji než produktivita práce,“ uvedl Diro. „Protože by to vedlo k poklesu konkurenceschopnosti českých firem i ekonomiky jako celku. Ve finále by se to podepsalo na nižším růstu HDP, což by se zpětně odrazilo v nižší ochotě firem zvyšovat mzdy,“ řekl Diro.

Přidávají hlavně větší podniky

Celkem 62 procent dotázaných firem zvýšilo zaměstnancům mzdy už v letošním prvním pololetí. Podíl firem, které mzdy navýšily, přitom roste s velikostí firmy. Nejvíce zvyšovaly mzdy velké firmy s více než 250 ­za­měst­nanci (82 procent z nich), podle odvětví pak podniky, které působí ve zpracovatelském průmyslu (74 procent).

Průměrná mzda tak v Česku vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1019 korun, tedy o 3,9 procenta, na 27 297 Kč. Reálně, po odečtení inflace, stoupla podle Českého statistického úřadu o 3,7 procenta, což je nejvíce za posledních devět let. Většina lidí na průměrnou mzdu nedosáhne. Platy by však podle analytiků i samotných firem měly růst i v příštích měsících.

„Příčina růstu mezd je zřejmá, poptávka po práci stoupá rychleji než nabídka volných pracovních sil. V řadě profesí je nedostatek pracovních sil s patřičnou kvalifikací,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Přesto, že velkým firmám je v současnosti nejvíce vyčítáno, že většinu svého zisku odvádějí do zahraničí svým vlastníkům, čímž omezují zdroje pro výplatu mezd, z výsledků průzkumu můžeme vidět, že právě velké firmy letos přidávaly svým zaměstnancům nejčastěji,“ upozornil Diro.

Zaměstnávání za nízkou a minimální mzdu je spíše záležitostí menších firem, přičemž platí, že tyto firmy jsou koncentrované v určitém sektoru a regionu a zvyšování minimální mzdy tak má i výrazně odlišné sektorové a regionální dopady.Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory

Nejúčinnější metodou, jak přimět velké zahraniční firmy více investovat svůj zisk v ČR, by bylo podle HK maximálně zatraktivnit české prostředí, a to jak podnikatelské (snižování administrativní zátěže a dalších překážek podnikání), tak prostředí pro život obecně (infrastruktura, kvalita života atd.).

Vláda rozhodne o minimální mzdě

Vláda bude na svém zasedání 5. října rozhodovat o tom, zda by se od ledna příštího roku měla minimální mzda zvýšit o 1100 na 11 000 korun. Na valorizaci už se koalice shodla se sociálními partnery. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, to je 115 000 lidí. Velkých firem se podle HK její zvyšování zpravidla netýká nebo se týká jen okrajově.

„Zaměstnávání za nízkou a minimální mzdu je spíše záležitostí menších firem, přičemž platí, že tyto firmy jsou koncentrované v určitém sektoru a regionu a zvyšování minimální mzdy tak má i výrazně odlišné sektorové a regionální dopady,“ poznamenal Diro. Firmám se podle něj v současnosti daří, přetahují se o zaměstnance, a proto i zvyšují mzdy.