Jak ovšem Právu sdělili právníci Bořivoj Líbal a Petr Glogar z renomované advokátní kanceláře PwC Legal, nejde jen o zdravotní přetěžování. Takový příplatek totiž není v souladu se zákoníkem práce, ani se zákonem o inspekci práce.

„Odměny za neabsenci se přitom v praxi vyplácejí také zaměstnancům, kteří pracují v době faktické dočasné pracovní neschopnosti. Inspekce práce za to může firmě dát až dvoumiliónovou pokutu,“ upozornil Líbal.

Techniků i manuálních pracovníků je za nynější konjunktury nedostatek. Podniky se tedy snaží lidi potřebných profesí nalákat i odměnou za to, že se během roku nehodí marod.

Odměny za neabsenci tak firmy otevřeně inzerují v nabídkách volných pracovních míst. Aktuálně například drůbežárna u Skutče nebo brněnská pracovní agentura hledající soustružníky. Ta nabízí ve firmě v Trutnově pět týdnů dovolené, třináctý plat, odměny za neabsenci, dotované stravování a mzdu od 16 do 22 tisíc korun měsíčně.

Odměny za neabsenci se v praxi vyplácejí i zaměstnancům, kteří pracují v době pracovní neschopnostiBořivoj Líbal, PwC Legal

„Odměna za neabsenci a její honorování je problematické i proto, že zvýšenou nemocností mohou skutečně trpět starší zaměstnanci či zdravotně postižení,“ míní Glogar z PwC Legal.  Jinými slovy: starší pracovníci své komplikace buď přemáhají, aby o odměny nepřišli, čímž si ale své zdraví ještě zhoršují. Nebo – když už to nejde jinak a k doktorovi jít musí – o příspěvek za neabsenci přijdou bez ohledu na jejich celkový přínos pro podnik.

Právníci se neshodnou

Podle jiných právních rozborů ale odměny za neabsenci nemusí být vyloženě nelegální. Jak už to v českém právním řádu běžně bývá, co právník, to jiný výklad. Každý si najde ten či onen paragraf, o nějž opře svá tvrzení.

Zákoník práce totiž také uvádí, že za určitých podmínek se lze odchýlit od znění zákona vnitřním předpisem nebo smlouvou a stanovit práva zaměstnanců jinak, než je v zákoně výslovně uvedeno.

Právě o to se firmy opírají, když stanovují systém bonusů, včetně odměn za neabsenci. Právnička Nataša Randlová, která se na pracovní právo specializuje, ovšem odměnu za to, že zaměstnanec nešel v pracovní době k lékaři, považuje za problematickou. Ilustrovala to na případu, kdy člověka v práci rozbolí zub, navštíví akutně zubaře, do práce přijde ještě týž den, ale přesto přijde o celý měsíční bonus.

Právníkům zatím není znám případ, kdy by nepřiznání bonusu nějaký zaměstnanec žaloval, a ve vykládání zákona by se tak šlo opřít o judikaturu. Logicky. Kdo by také žaloval tak bagatelní částku. I když za pololetí už může jít o zajímavé odměny.

Odměny prostě nazvali jinak

Ať jsou právní výklady jakékoliv, některé podniky odměny za neabsenci jako takové raději ruší a odměnu přesunou do jiné kolonky. Vyplývá to například z návrhu změn v kolektivní smlouvě mezi odborovým svazem Kovo a jednou z velkých společností na výrobu a projektování automobilových dílů.

„Měsíční bonus za neabsenci ve výši 700 korun se ruší a částka se převádí: 300 korun bude přesunuto do tarifní mzdy a 400 korun do týdne Flexibilní volno. Pololetní bonus za neabsenci u dělnických pozic ve výši 2500 korun a u technickohospodářských pracovníků ve výši 5100 korun bude nahrazen bonusem za hospodářské výsledky (nula až pět tisíc korun za pololetí),“ uvádí se v materiálu.