Obmyšlená osoba pro případ smrti se stanovuje u životního pojištění a penzijních produktů (u penzijního připojištění je přesný termín „oprávněná osoba“, u doplňkového penzijního spoření „určená osoba“).

Člověk, který má životní pojistku nebo si spoří na penzi, může jako obmyšlenou osobu do smlouvy s pojišťovnou nebo penzijní společností uvést kohokoliv podle svého uvážení. Uvedený člověk se pak může dostat k jím naspořeným penězům rychle, zpravidla do několika dnů po předložení úmrtního listu.

„Nemusí to tedy být vždy jen manžel/ka, ale třeba některé z dětí nebo některý z rodičů. Ale samozřejmě to může být i někdo mimo rodinu,“ řekl Právu mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Obmyšleného pojistník určuje buď vztahem (například manžel/ka, děti, rodiče), nebo jménem (s datem narození).

„Výhodou je především urychlení výplaty finančních prostředků,“ uvedl odborník na zaměstnanecké benefity společnosti Partners Lukáš Škopek.

Pokud obmyšlená osoba není určena u životního pojištění, výplata pojistného plnění je na základě zákonné posloupnosti. Pokud není obmyšlená osoba pro případ smrti stanovena, bude pojistné plnění poukázáno manželce, není-li, tak dětem, nejsou-li, tak rodičům. Pokud nejsou ani rodiče, náleží pojistné plnění dědici či dědicům.

Jak už Právo dříve upozornilo, stále více Čechů je v posledních letech zaskočeno tím, že po smrti manžela či manželky, případně druha či družky, by se automaticky měli o dědictví dělit s někým, s jehož nároky vůbec nepočítali. Důvodem těchto nepříjemností bývá zpravidla nesepsání závěti a neznalost zákonné dědické posloupnosti podle nového občanského zákoníku.

Neošiďte rodinu o státní příspěvky

Pokud je oprávněná nebo určená osoba sjednána v případě penzijních produktů, vzniká nárok na výplatu dávky po úmrtí účastníka opět pouze jí a podle produktu a délky spoření vzniká nárok i na státní příspěvky.

„Pokud oprávněná určená osoba sjednána není, jde vždy o výplatu dědictví, a to je vždy ve výši odbytného, tj. bez státních příspěvků,“ uvedla pro Právo metodička Allianz penzijní společnosti Květoslava Sitenská.

Přesné podmínky pro výplatu dávky při úmrtí účastníka se liší podle toho, zda účastník zemřel v průběhu ještě aktivní smlouvy nebo v průběhu výplaty dávky účastníkovi. Podmínky jsou dány zákonem o penzijním připojištění, zákonem o doplňkovém penzijním spoření, penzijním plánem a smluvními podmínkami.

„Záleží na daném produktu, na sjednaném penzijním plánu, na délce doby spoření, na nároku na dávku samotným účastníkem atd. Výplata najednou je možná u penzijního připojištění pouze v případě odbytného (tj. bez státních příspěvků) nebo dědictví (ve výši odbytného), jinak se jedná o pozůstalostní penzi (obsahuje i státní příspěvky) na stanovenou dobu, přičemž ta se liší podle penzijního plánu,“ vysvětlila Sitenská.

Jinými slovy, v případě penzijního připojištění získá oprávněná osoba všechny naspořené prostředky jednorázově bez státních příspěvků. Včetně státních příspěvků je získá jedině formou měsíční pozůstalostní penze. U doplňkového penzijního spoření se může jednat o odbytné (bez státních příspěvků) nebo dědictví (ve výši odbytného) nebo o jednorázové vyrovnání (i se státními příspěvky), pokud na něj měl účastník nárok.

Naspořené prostředky vyplácejí finanční společnosti do měsíce od podání písemné žádosti. Úmrtí klienta musí být přitom vždy doloženo.

Pokud účastník uvede adresu určené osoby, finanční společnost ji sama kontaktuje a informuje ji o vzniklém nároku, a to do dvou měsíců poté, co zjistí, že klient zemřel. Informace přitom nejčastěji dostane od notáře vyřizujícího dědictví, případně od ministerstva financí či dědiců/určených osob. Pokud adresa uvedena není, musí pověřená osoba finanční společnost kontaktovat sama nebo prostřednictvím notáře.

Pokud účastník nemá určenou osobu, dědicové taktéž musí podat žádost o vyplacení naspořených prostředků – musí však opět doložit úmrtí klienta a to, že jsou dědici.

Určených osob může být víc, lze je měnit

Obmyšlená (oprávněná/určená) osoba nemusí být jen jedna se 100procentním podílem, ale může jich být i několik s různými podíly (například manželka 50procentní podíl, každé ze dvou dětí 20 procent, sestra 10 procent apod.).

Obmyšlenou osobu lze určit při podpisu smlouvy, ale i v jejím průběhu – v průběhu aktivní smlouvy lze libovolně bezplatně měnit, ubírat a přidávat určené osoby pomocí dodatku ke smlouvě.

U stavebního spoření žádný institut oprávněné nebo obmyšlené osoby není, naspořené peníze jdou v tomto případě vždy do dědictví.