Dluh bude možné splatit kdykoliv a výrazně se také omezí sankce za pozdní splátky.
Zákon, který by měl po očekávaném schválení parlamentem začít platit zhruba v polovině příštího roku, stanoví maximální výši smluvní pokuty, kterou poskytovatel úvěrů může požadovat po dlužníkovi.

Má to být maximálně 0,1 procenta denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Vedle toho má mít poskytovatel úvěru nárok na náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB).

Souhrn všech smluvních sankcí nesmí podle návrhu přesáhnout 70 procent výše úvěru, nejvýše pak může dosáhnout 200 000 korun. Vládní ČSSD už avizovala, že chce horní hranici smluvních pokut pozměňovacími návrhy ještě snížit.

Omezení lichvy

Nová legislativa, která má začít platit v polovině příštího roku, by měla výrazně omezit praktiky lichvářských firem a pro spotřebitele nastavit férovější pravidla třeba i u předčasného splácení hypoték.

Současně se má posílit odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Nový zákon pod sebe zahrne všechny úvěry včetně nebankovních půjček a hypoték. Týká se i malých půjček před výplatou do pěti tisíc korun, které dosud nebyly nijak regulovány.

Největší změna čeká nebankovní trh, kde se točí až stamiliardy korun a jehož regulace není podle expertů dostatečná. Nově by ho měla místo České obchodní inspekce začít kontrolovat Česká národní banka (ČNB), která bude úvěrovým firmám vydávat povolení k činnosti. Na získání patřičného povolení budou mít nebankovní poskytovatelé půjček 24 měsíců.

V ČR nyní legálně nabízí půjčky přes 50 tisíc nejrůznějších subjektů, podle odborníku se dá tedy očekávat výrazný pokles jejich počtu.

Co se má změnit v oblasti spotřebitelských úvěrů
  • Nebankovní firmy budou pod větší kontrolou.
  • Půjčovat peníze budou moci pouze společnosti, které prokážou odbornost a morální bezúhonnost a dostanou licenci od ČNB.
  • Pro vstup na trh bude potřeba počáteční kapitál 20 miliónů korun. Tato částka nesmí klesnout.
  • Nepoctivé firmy budou moci být zakázány.
  • Zaměstnanci bank a splátkových firem nebudou placeni podle toho, zda půjčku schválí. Jejich odměny budou nově záviset spíš na tom, jak dobře klienti splácejí a zda nemají mnoho neplatičů.
  • Finanční instituce budou muset každého žadatele o úvěr prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, které jim žadatel dodá. Pokud přesto půjčí klientovi víc, než je objektivně schopen splácet, klient může namítnout neplatnost smlouvy. Půjčené peníze by pak splácel bez úroku a poplatků podle svých možností. V případě sporu by situaci řešil soud.
 Zdroj: Provident Financial, návrh MF

„Nová úprava řeší zejména nekalé obchodní praktiky a nízkou odbornost a důvěryhodnost některých distributorů úvěrů,“ uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. Stát bude podle ní regulovat vstup do odvětví u zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů a klást vyšší nároky na jejich odbornost.

U hypoték MF navrhuje, aby je klienti mohli kdykoli předčasně splatit, ovšem s určitými podmínkami.

Předčasné splacení hypotéky má zlevnit

Zákon také omezí poplatky za předčasné splacení. Za to si dnes banky často účtují vysoké poplatky. Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy má být nově možné splatit bez poplatku až 20 procent hypotéky.

V těžkých životních situacích, jako jsou rozvod, dlouhodobá nemoc či úmrtí, má být předčasné splacení úplně zdarma.

Lidé, kteří přestanou být schopni hypotéku splácet, by si nemovitost, kterou bance ručí, mohli prodat sami za lepší cenu. Nyní ji banka prodá, pro dlužníka často nevýhodně, v dražbě a z jejího výtěžku uhradí dlužnou částku. Podle návrhu MF by proto banky měly počkat šest měsíců, než budou nemovitost dlužníkovi moci fyzicky zabavit.

Banky také budou muset už v reklamě sdělit, kolik bude hypotéka skutečně stát, a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Zákon dá také lidem čtrnáctidenní lhůtu na rozmyšlenou.

Co se má změnit v oblasti hypotečních úvěrů
  • Všechny informace bude muset zájemce přehledně dostat předem. Každá banka bude muset klientovi spočítat celkovou cenu hypotéky. Tato informace bude muset být i v reklamách.
  • Před podpisem smlouvy bude mít žadatel o hypotéku nejméně dva týdny na rozmyšlenou, během kterých banka nebude moci zhoršit podmínky nabídky.
  • Klient bude moci hypotéku splatit kdykoli. Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy bude možné zdarma splatit až 20 procent hypotéky. V těžkých životních situacích (rozvod, dlouhodobá nemoc, úmrtí) bude splacení zcela zdarma.
  • Zabavovaný dům či byt, kterými klient za hypotéku ručí, bude dlužník moci prodat sám za lepší cenu. Při jeho prodeji na běžném trhu má totiž šanci získat víc peněz než při bankovní dražbě. Pokud bude banka chtít dlužníkovi zabavit dům či byt, musí mu to písemně sdělit a pak musí počkat šest měsíců, než bude moci nemovitost fyzicky zabavit. Během této doby bude dlužník moci prodat svůj dům za tržní cenu.

Zákon by měl tlačit poskytovatele úvěrů k větší odpovědnosti. Podle návrhu zákona by půjčku měl věřitel nově poskytnout jen tomu, kdo ji bude schopen ze svých příjmů řádně splácet.

Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok, a dokonce dostane již zaplacené úroky zpět. Jistinu splatí podle svých možností.

Přísné postihy chybujících firem

Zákon je velmi přísný ohledně postihů úvěrových firem. Ty nejpřísnější, ve formě až dvacetimiliónové pokuty, budou hrozit za špatné zhodnocení klientovy schopnosti splácet.

ČNB bude moci kromě pokut vyžadovat opatření k nápravě, a pokud nedojde ke zlepšení, bude moci finanční instituci odejmout povolení k podnikání.

ČNB povede o všech finančních institucích veřejně přístupný registr. „Veřejný registr, kde budou zaznamenána všechna řízení ČNB s finančními institucemi včetně uložených pokut, je velmi užitečná myšlenka. Spotřebitel si tak bude moci zkontrolovat, od koho si půjčuje peníze. Firmy také budou ještě více motivované, aby se chovaly férově,“ uvedl mluvčí společnosti Provident Financial Ondřej Holoubek.

Zákonem se nyní má zabývat legislativní rada vlády, ministři by o něm měli jednat v prosinci. Po jeho očekávaném schválení parlamentem by měl vstoupit v účinnost již během prvního pololetí 2016.