Největší změna čeká trh nebankovních půjček, kde se v České republice točí stamiliardy korun. Nově by ho měla začít kontrolovat Česká národní banka.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Nový zákon vnímáme jako potřebný, protože teď může peníze půjčovat prakticky kdokoliv a současná legislativa dává jenom velmi omezené možnosti, jak nepoctivcům zabránit v činnosti,“ uvedl v reakci pro Právo mluvčí společnosti Provident Financial Ondřej Holoubek.

Upozornil na to, že v Česku nyní nabízí půjčky přes 50 tisíc firem.

ČNB, která zatím dozoruje jen banky, platební instituce, pojišťovny a směnárny, by měla nově úvěrovým firmám vydávat povolení k činnosti. O něj bude muset každá firma do dvou let od účinnosti zákona zažádat, v případě provinění jim ČNB bude moci licenci zase odejmout.

Nový zákon také stanoví maximální smluvní pokutu na 70 procent nesplacené půjčky. „To je stále moc. Domníváme se, že by tato hranice měla být mnohem nižší, aby měl dlužník možnost svůj dluh splatit a nedostal se do dluhové pasti,“ komentoval tento návrh Holoubek.

Ještě na začátku letošního roku se ministerstvo financí při přípravě zákona také chystalo zcela zakázat účtování tučných, až desetitisícových poplatků za předčasné splacení hypotečního úvěru bankami.

Splacení pětiny úvěru jednou za rok zdarma

„Chceme navrhnout, aby poplatek za předčasné splacení hypoték nebylo možné účtovat,“ řekl tehdy Právu ještě v pozici náměstka ministra financí Martin Pros (ČSSD), kterého šéf resortu Andrej Babiš (ANO) v květnu kvůli některým neshodám odvolal.

Nyní ministerstvo navrhuje, aby klient mohl hypotéku kdykoli předčasně splatit, ovšem s určitými podmínkami. Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy má být nově možné splatit bez poplatku maximálně jen 20 procent hypotéky. V těžkých životních situacích, jako je rozvod, dlouhodobá nemoc či úmrtí, má však být předčasné splacení úplně zdarma.

Jednou z novinek je i to, že lidé, kteří přestanou být schopni hypotéku splácet, by si nemovitost, kterou bance ručili, mohli prodat sami za lepší cenu.

Nyní ji banka prodá v dražbě a z jejího výtěžku uhradí dlužnou částku. Nucené dražby jsou však pro dlužníky často nevýhodné, protože z nich získají méně peněz, než by mohli dostat při normálním prodeji.

Podle návrhu ministerstva financí by proto banky měly počkat šest měsíců, než budou nemovitost dlužníkovi moci fyzicky zabavit.

„Během této doby budete moci svůj dům prodat za tržní cenu a banka vám v tom nebude smět bránit. Při prodeji na běžném trhu máte šanci získat víc peněz než při bankovní dražbě. Peníze z prodeje zastavené nemovitosti však budete muset použít na úhradu dluhu,“ upozornil Holoubek.

Nový zákon nyní ministerstvo poslalo do legislativní rady vlády, na program kabinetu by se mohl dostat v prosinci. V účinnost by měl vstoupit během prvního pololetí 2016.