Z mezigeneračního srovnání vyplynulo, že zástupci starší generace si jídla váží mnohem více než lidé mladší.

Zjistil to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Tetra Pak mezi více než 500 představiteli české populace.

Češi vyhazují především pečivo

Čtyři domácnosti ze sta vyhodí jídlo do kontejneru každý den, třetina tak činí alespoň jednou týdně a víc než jedna z deseti domácností minimálně jednou měsíčně. Pouze necelá pětina jídlo nevyhazuje vůbec.

„Ačkoli Češi často hledají způsoby, jak ušetřit, velká část domácností stále vyhazuje jídlo, polovina tak dokonce činí pravidelně,“ uvedla Lenka Hálková ze společnosti Tetra Pak.

Jak často doma vyhazujete jídlo?

FOTO: David Ryneš, Novinky

Mezi potravinami, jejichž osudem je skončit v koši, bezkonkurenčně vede pečivo ─ vyhazuje ho 55 procent Čechů. Podobně jako se starými rohlíky a chlebem však Češi zacházejí i s ovocem a zeleninou, hozením do odpadků je likvidují dvě pětiny z nich.

Takřka každý druhý oslovený se také přiznal k tomu, že vyhazuje uvařené jídlo. Nejvíce s ním plýtvají mladí lidé do 29 let věku, připravené pokrmy hází do koše více než polovina z nich.

Jen o něco lépe jsou na tom tekuté potraviny a mléčné výrobky. Vyhazuje je 11 procent, resp. 19 procent lidí. Pět lidí ze sta vyhazuje maso.

Starší lidé plýtvají méně

Podíl likvidátorů potravin je výrazně nižší ve věkové skupině 45–59 let. Třetina z nich totiž nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má však jen 13 procent respondentů do 29 let.

„Starší lidé jsou zvyklí kupovat věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnášejí jen věci, které skutečně potřebují. Také už mají větší praxi a lepší odhad. Navíc umějí ekonomičtěji zacházet se zbytky,“ upozornila Hálková.

Prošlé jídlo Češi nevyhodí, přebytky ano

Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že se zkazí, ovšem datem spotřeby se příliš neřídí. „Češi prošlé potraviny nelikvidují bez rozmyslu, podle data spotřeby se řídí jen každý desátý. Daleko více dají na to, zda se jim jídlo zdá zkažené. Takové pravidlo vyznávají dvě třetiny lidí,“ upozornila Hálková.

Velké množství jídla končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém odpadá v malých obcích do 5000 obyvatel, kde se místní snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo na kompostování.

Češi se ale snaží množství vyhozeného jídla snižovat, s různými výsledky se pokoušejí nakupovat zboží, které zůstane déle čerstvé, a jídlo, které opravdu potřebují.