„Čtyřicátníci jsou v ideálním věku, aby si pro své finance stanovili finanční plán, kterého se budou v příštích letech držet. Často ale takový plán vůbec nemají, své finance téměř nezhodnocují nebo s nimi nakládají jen nahodile, což jim může přinést potíže například v případě nenadálých výdajů nebo neprozřetelných investic,” upozornil Dušan Šídlo ze společnosti Broker Trust.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Mnozí čtyřicátníci se ale dopouštějí finančních chyb, které je jednou mohou přijít draho.

Nespoří si na důchod

Vývoj posledních let napovídá, že spolehnout se ve stáří jen na starobní důchod od státu se nemusí vyplatit. Vlastní úspory se tak pro odchod do důchodu stávají nezbytností. Přesto z průzkumů stále vyplývá, že třetina pracujících Čechů si na stáří vůbec nespoří a věří, že jim peníze od státu budou stačit.

Ovšem průměrná výše starobního důchodu v České republice nedosahuje aktuálně ani 60 procent mediánu průměrné mzdy, což je dle evropských měřítek tzv. práh chudoby. Současný průměrný důchod je 11 266 korun, což představuje 53 procent mediánu průměrné mzdy ve výši 21 143 korun.

Právě věk okolo čtyřicítky je díky výši příjmů ideální pro to, začít brát spoření na důchod opravdu vážně a odkládat si na stáří větší částku. Ideální je alespoň tisíc až dva tisíce korun.

Sahají na penzijní úspory

Úspory na penzi by rozhodně neměly sloužit jako kasička, do které se dá kdykoliv sáhnout kvůli jiným výdajům nebo investicím. Síla penzijního spoření je v procentuálně ne příliš vysokém, ale dlouhodobém úročení peněz.

S financemi platí podobný princip jako u komplikací v letadle: nejdříve nandejte dýchací masku sobě a pak až svým dětemekonom Dušan Šídlo

Pokud se rozhodnete na své úspory sáhnout, můžete se připravit o podstatnou část financí, které byste si v budoucnu naspořili. Navíc nezapomeňte na to, že v případě předčasně ukončeného penzijního připojištění se připravíte i o státní příspěvky a úroky z nich.

Nemají rozložené investice

Spoléhat se při investování na jeden typ produktu, například akcie, je velmi riskantní. Můžete sice zažít vysoké zisky, ale také strmé pády. Zároveň není nutné se na vrcholu produktivního věku držet s investováním pouze při zdi a připravovat se o možné zisky ze zajímavých investičních příležitostí.

„Každé kvalitně sestavené investiční portfolio je rozložené a obsahuje více typů investičních produktů, kdy zisky z jedné části pokryjí případné ztráty z jiné. Zároveň by mělo odpovídat povaze člověka. Míra tolerance rizika je u každého jiná. Zatímco někteří investoři jsou ochotní podstoupit riskantnější investice, jiní si stejnou investicí způsobí mnoho bezesných nocí,“ uvedl Šídlo.

Mají nedostatečnou rezervu

Na jednu stranu je rozumné své peníze investičně zhodnocovat, zároveň je však dobré mít k nim možnost rychlého přístupu – například na běžném či spořicím účtě.

Mnozí lidé totiž ve chvíli, kdy se musí vypořádat s nenadálým větším výdajem, často sáhnou po půjčce. Podle odborníků by měla minimální finanční rezerva každé rodiny činit alespoň troj- až šestinásobek běžných měsíčních výdajů.

Mezi lákadla, která na lidi číhají, patří investice do většího bydlení, nákladná rekonstrukce nebo koupě výkonnějšího automobilu.

Upřednostňují splacení hypotéky

Hypotéka bývá jako závazek na desítky let mezi dluhy často za strašáka. Ve snaze splatit hypotéku co nejdříve tak lidé přehlížejí, že jiné spotřebitelské úvěry je na úrocích mohou připravovat o více peněz.

Splatit jako první by se tak měl vždy ten dluh, kde je optimální poměr mezi dobou nutnou pro jeho splacení a výší úroků.

Podléhají lákadlům

Díky rozjeté kariéře a s ní souvisejícím vyšším příjmům si čtyřicátníci mohou dovolit víc utrácet. Mezi lákadla, která na ně číhají, pak patří například investice do většího bydlení či nákladná rekonstrukce toho stávajícího nebo koupě výkonnějšího automobilu.

Mnozí neuvažují nad tím, že by k utrácení měli přistupovat obezřetněji, aby je příliš nezatížily dodatečné náklady, které je budou provázet i v letech, kdy už tak ekonomicky výkonní nebudou.

Zapomínají na sebe

Snad každý rodič si přirozeně přeje zaopatřit své dítě ať už během studií, nebo na počátku jeho samostatného života. Dělat by to měl ale až ve chvíli, kdy dostatečně finančně zaopatří sám sebe.

„S financemi platí podobný princip, jaký nám opakují před startem letadla pro případ komplikací za letu. Nejdříve nandejte dýchací masku sobě a pak až svým dětem. Pokud se sami dostanete do finančních komplikací, svým dětem tím můžete hodně přitížit. Když je naučíte správným finančním návykům už v dětství, je to jedna z nejlepších investic, kterou pro ně můžete udělat,“ dodal Šídlo.