„Senioři umějí se svým domácím rozpočtem dobře zacházet. Z historického hlediska nejsou navíc zvyklí si půjčky brát. Pokud se ovšem i přes veškerá rizika, která s sebou zadlužení přináší, rozhodnou si finanční prostředky vypůjčit, mají ve většině případů pouze jednu půjčku. Často navíc půjčka není určena pro ně, ale jedná se o finanční výpomoc dětem, případně vnukům,“ uvádí Markéta Fixová ze společnosti KRUK.

Pro rodinu vše

To je příběh i dnes sedmašedesátileté Petry z jižní Moravy, která žila se svým manželem skromně a vydělané peníze celý život raději než do dovolené investovala do svých dvou dcer, aby jim zajistila slušnou budoucnost. Po studiích na střední škole si obě našly práci a partnery a začaly se tak postupně osamostatňovat.

„Dost se nám ulevilo a s manželem jsme se těšili, že si v důchodu odpočineme a budeme se věnovat vnoučatům. To jsme se ale mýlili,“ říká Petra.

Jednoho dne se na ně obrátila jejich mladší dcera s prosbou, zda by si nemohla jejich jménem vzít u banky půjčku. Její plat byl příliš nízký a banka by jí na zamýšlenou rekonstrukci bytu nepůjčila. Rodiče, zvyklí pro své děti udělat téměř cokoliv, s půjčkou souhlasili.

Po půl roce se na ně náhle obrátila i druhá dcera s obdobnou prosbou. „Co jsme mohli dělat? Pomohli jsme jedné, museli jsme i druhé,“ vzpomíná Petra s tím, že jejich dluhy tak celkově narostly do výše téměř 200 tisíc korun.

Dalekosáhlé následky

„Půjčky rodičů pro děti jsou častým jevem. Přestože vypadají velmi nevinně, mohou mít pro rodiče, zvlášť pokud jsou již seniory, dalekosáhlé následky. V případě, že se potomci dostanou do platební neschopnosti a přestanou dluhy hradit, obrátí se věřitelé přirozeně na toho, kdo si půjčku vzal, tedy na rodiče,“ uvádí Fixová.

A přesně to se stalo i Petře a jejímu manželovi. „Obě dcery své půjčky nejdřív řádně splácely, pak ale přišly o práci a splátky zůstaly na nás. Nejdřív jsme je hradili z platu, pak z důchodu. Vycházíme tak s penězi velmi těžko,“ říká nešťastná důchodkyně.

Jak vyplývá ze statistik společnosti KRUK, která spravuje pohledávky finančních ústavů, telefonních operátorů i poskytovatelů energií, nejzadluženější jsou senioři ve Středočeském (13,3 procenta) a Jihomoravském (12,1 procenta) kraji. Nejméně dluhů pak mají senioři na Vysočině (2,6 procenta), ve Zlínském (3,6 procenta) a Pardubickém (6,7 procenta) kraji.

Finanční situace seniorů

Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v roce 2013 v Česku 17 procent osob ve věku 65 a více let. Téměř polovina z nich (45 procent) zůstala v domácnosti sama. Právě omezené finanční příjmy v podobě jednoho platu a později zejména starobního důchodu mohou být pro tyto osoby zdrojem případných finančních problémů.

Zadlužení lidé ve věku nad 65 let nejčastěji dluží finanční částky do výše 5000 korun (32 procent). Každý sedmý zadlužený senior má dluhy ve výši pět až 10 tisíc korun. Nejvyšší průměrný dluh mají obyvatelé Jihomoravského (48 200 korun) a Královéhradeckého (47 500 korun) kraje, naopak nejmenší průměrný dluh eviduje KRUK u obyvatel Vysočiny (28 900 korun) a Moravskoslezského kraje (32 400 korun).

V loňském roce začaly splácet svůj dluh pouze tři pětiny seniorů (58 procent). Zodpovědnější jsou v tomto ohledu přitom spíše ženy (65 procent) než muži (51 procent).