Mladé manželství zničily povinnosti a rutina. I když si oba partneři přáli hodně dětí a snažili se zvládat i napjatou finanční situaci, nedokázali unést každodenní stereotyp. Navíc Luciin manžel nebyl spokojený ani v zaměstnání, práce svářeče ho chvílemi ubíjela.

Na všechno sama

Občasné hádky postupně přerostly v každodenní slovní útoky. „Oba jsme si uvědomovali, že to není v pořádku, a snažili jsme se partnerství zachránit. Marně. Zůstala jsem se čtyřmi dětmi sama, manžel se od nás odstěhoval. K tomu ještě přišel o práci a přestal posílat peníze na děti,“ svěřila se Právu paní Lucie.

„Stav financí na účtu mi nedal spát. Musela jsem ze svého platu uživit pět lidí. Zpočátku jsem se snažila situaci řešit půjčkou a dalšími drobnými finančními závazky, kvůli nimž jsem se nakonec dostala do exekuce,“ dodala.

Manžel jí výživné neplatí, pouze příležitostně zašle menší finanční obnos. Lucie tak z platu prodavačky v menším obchůdku s textilem dále hradí veškeré výdaje sama a z malého výdělku se snaží ušetřit, aby mohla krok po kroku splácet svůj dluh.

„Je pro mě velmi stresující být sama s dětmi a vědět, že nesu na bedrech veškeré výdaje i výchovu. Jediné, co bych si nyní opravdu přála, je opět najít partnera, který by mi pomohl a odlehčil nejen finančně, ale také emocionálně,“ posteskla si Lucie.

„Lucie naštěstí patří ke klientům, kteří ve své tíživé finanční situaci zaujali správné stanovisko a postavili se k problémům čelem. Vedle dluhu ve výši zhruba 20 tisíc korun, který u naší společnosti evidujeme, má paní Lucie ještě další drobnější finanční závazky u jiných věřitelů, některé i s exekucí,” uvedla pro Právo Markéta Fixová ze společnosti KRUK.

Samoživitelky jsou riziková skupina

Podle Českého statistického úřadu se v každé sedmé české domácnosti stará o své děti jen jeden z rodičů. V devíti z deseti případů jsou to ženy.

V domácnostech samoživitelek je život těžší kvůli závislosti na jediném příjmu. Nezbytná vydání jsou v jejich případě o čtvrtinu vyšší, než je tomu v úplných rodinách. Pro kompletní rodinu představují základní životní potřeby (bydlení, ošacení, potraviny, doprava apod.) zhruba 37 procent čistých peněžních vydání, zatímco pro samoživitelky něco přes 46 procent.

Velký nepoměr je i ve výdajích spojených s bydlením – za ně dají samoživitelky přes čtvrtinu svých celkových vydání (27 procent), úplné rodiny však jen necelou pětinu (17 procent).

Rozdíl mezi příjmy a výdaji samoživitelek je často zanedbatelný a tvořit peněžní rezervy je pro ně prakticky nemožné. Stávají se tak náchylnější k půjčkám, kterými kompenzují nedostatečný příjem.

„Nejvíce zadlužených žen (27 procent) je ve věku 35 až 44 let, tedy ve věku, kdy se většina z nich věnuje výchově malých či dospívajících potomků. Péče o děti přináší navíc zvýšenou potřebu finančních výdajů,” uvedla Markéta Fixová.

„Ženy v této věkové kategorii vykrývají nedostatek příjmu nejčastěji půjčkami v hodnotě mezi 20 a 30 tisíci korunami,” dodala.