Článek
Zatímco o manželské nevěře mlčí téměř každý druhý (41 procent respondentů) a o závislosti na lécích 29 procent populace, o dluzích se svým okolím vůbec nemluví každý čtvrtý člověk (24 procent).
Podle psychologa Jeronýma Klimeše jsou problémy lidí s dluhy alarmující. „Zlikviduje se tak dvacet procent populace, která vytvoří vrstvu naprosté chudiny bez střechy nad hlavou. Podle průzkumů není schopno padesát procent lidí zacházet s vydělanými penězi a nevyjde se svojí výplatou,“ řekl deníku Právo Klimeš.
Víc vše tají ženy
Neschopnost splácet své závazky představuje pro zadluženého člověka nejen finanční, ale i psychické břemeno. Jak z průzkumu pro KRUK dále vyplývá, větší obavy svěřovat se se svými dluhy mají ženy než muži.
„Zatajování dluhů zejména svým blízkým může mít vážné dopady nejen na atmosféru v rodině, ale i na důvěru mezi jejími jednotlivými členy,“ řekla Právu Markéta Fixová ze společnosti KRUK s tím, že to jsou ale většinou lidé nejbližší, kteří dlužníkům dokážou pomoci vystoupit ze začarovaného kruhu nesplacených a často i věčných půjček.
Dokládá to i příběh čtyřicetiletého Pavla z Moravskoslezského kraje, který si vzal několik spotřebitelských půjček v celkové výši asi 50 tisíc korun. Jeho manželka a děti o tom věděly a nic nenamítaly. Pavel je ujišťoval, že nebude mít problémy se splácením, byl si jistý, že na nízké splátky peníze vždy najde. Časem se ale dostal do finanční tísně, přestal hradit pravidelné částky a jeho případ se dostal k inkasní společnosti.
Nový věřitel se s ním dohodl na splátkách, ale dlužník si výslovně vymínil, že se bude s terénním poradcem inkasní společnosti potkávat vždy mimo domov, protože manželka ani děti netuší, že má potíže se splácením. Když mu znovu došly peníze, musel jít konečně i před rodinou s pravdou ven. Manželka i děti jednaly okamžitě – spojily síly a daly dohromady chybějící částku.
Resty politiků
Na koloběh dluhů, jež nezřídka končí exekucí, má svůj jasný názor i psycholog Klimeš. „Stát rozdává peníze sociálně slabým v podobě nejrůznějších dávek. Ti si je jednou měsíčně vyberou u bankomatu, kde už ale stojí lichváři, kteří je hned seberou. Proč dlužníkům nestrhnout z dávek peníze na nájem a pak jim pomocí bankomatu na padesátikoruny nebo stovky denně nevyplácet zbytek peněz, aby jejich rodiny neměly hlad? Takhle jim sice dáme peníze takzvaně na život, ale nakonec stejně přijdou kvůli vršícím se dluhům o střechu nad hlavou,“ uvedl psycholog.
Podle něj by měla existovat pro lidi, kteří upadli do exekuce, jasná pravidla. „Při první exekuci bychom jen pohrozili prstíkem, při druhé bychom dlužníkovi zakázali volný přístup k penězům alespoň na pět let a okamžitě by se ocitl v registru dlužníků, kam by mohl nahlédnout každý obchodník, aby mu třeba nedal na splátky televizor. Tady vidím velké dluhy politiků, kteří ve své podstatě nejsou schopni ochránit dlužníky před nimi samými,“ dodává Klimeš.