Jde o zvláštní typy dlužních úpisů, které investor kupuje od emitenta s tím, že mu je později prodá zpět. Cena investičního certifikátu se odvíjí od tzv. podkladového aktiva. Podkladovými aktivy mohou být například burzovní indexy, akcie, měny či komodity.

Certifikáty jsou podle expertů vhodné pro investory, kteří již mají určitou zkušenost s investováním, například formou podílových fondů. Mohou nabídnout zajímavější výnos oproti fondům, zároveň ale s sebou nesou i vyšší riziko. „Jsou proto vhodnější pro investory, kteří mají alespoň základní představu o tom, jak fungují trhy,“ uvedl pro Právo mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

Kromě pravděpodobného vyššího výnosu je výhodou certifikátů i to, že se za ně neplatí žádné poplatky, na druhou stranu klienti nemají oproti akciím například nárok na výplatu dividend.

Ochrana investice

„Za svoji oblibu vděčí certifikáty svým vlastnostem. Jsou transparentní a nabízejí výhodu v podobě nižších nákladů. Kromě toho umožňují investování i malých částek a obchoduje se s nimi průběžně,“ vysvětlil rostoucí zájem o certifikáty Kofroň.

Při investování prostřednictvím certifikátů je možné investovaný kapitál plně nebo částečně ochránit nebo profitovat na vývoji trhů nezávisle na tom, zda kurzy na kapitálových trzích rostou, stagnují, nebo klesají.

„Certifikáty totiž mohou být konstruovány i tak, že jejich hodnota roste, když kurz podkladového aktiva klesá nebo stagnuje,“ uvedla Pavla Kozáková z tiskového centra České spořitelny (ČS).

Certifikáty lze v průběhu života kdykoliv nakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu. Typů certifikátů je široká paleta, od těch garantujících plnou návratnost investované částky, přes certifikáty částečně garantované (nabízejí například ochranu až do poklesu podkladového aktiva o 30 procent) po certifikáty indexové, které pasivně sledují vývoj hodnoty svého podkladového aktiva.

Základní členění certifikátů je ale podle podkladového aktiva, certifikáty tak mohou být akciové, komoditní, měnové, zaměřené na jednotlivé trhy, indexy apod.

Druhou kategorii tvoří tzv. „pákové produkty“. Sem patří různé certifikáty s pákovým efektem, jako warranty nebo knockout certifikáty.

Základní rozdíl mezi oběma skupinami spočívá ve výši kapitálu investovaného do dané skupiny produktů. „V případě produktů, které využívají efektu finanční páky, stačí k uskutečnění určité investiční strategie nižší kapitál, než jaký by investor potřeboval k přímému nákupu podkladového aktiva. Tím se zvyšuje nejen možný výnos, ale také riziko,“ upozornil Kofroň.

Základní typy investičních certifikátů
Garantované certifikáty – nabízejí možnost podílet se na růstu podkladového aktiva a současně investora chrání v případě poklesu podkladového aktiva (je vyplacena investovaná částka).
Částečně garantované certifikáty – ve většině případů nabízejí výplatu předem definované částky, pokud bude splněna daná podmínka (např. hodnota podkladového aktiva k předem stanovenému datu dosáhne požadované úrovně). Pro případ negativního vývoje podkladového aktiva pak certifikát nabízí jistý ochranný polštář (většinou 30–50 %).
Indexové certifikáty – hodnota certifikátu pasivně sleduje/odráží vývoj podkladového aktiva, nejčastěji akciového indexu či koše akcií.
Pákové produkty – investor participuje na vývoji podkladového aktiva (kladném, ale i záporném) ve větší míře, než odpovídá jeho investici (tedy s tzv. pákou). Pokud tedy podkladová akcie vyroste o 1 %, vzroste hodnota certifikátu například o 3 %. Naopak při jednoprocentním poklesu akcie je ztráta tříprocentní. Tyto produkty se tak hodí výhradně pro velice zkušené investory.
Bonusové certifikáty – obvykle umožňují podílet se na výnosech na trhu bez jednoznačného trendu. Díky mechanismu, který je do nich zabudován, může investor získat dodatečný výnos – bonus, dokud se cena podkladového aktiva pohybuje nad určitou minimální cenou (bariérou). Jakmile cena klesne pod tuto bariéru, kopíruje certifikát výkonnost podkladového aktiva v poměru 1:1. Při splatnosti je pak investorovi vyplacen bonus i v případě, že cena podkladového aktiva je nižší, než byla zafixována na začátku. Jedinou podmínkou je, že cena podkladového aktiva za celou dobu bariéru neprolomila.

 Prodat je lze kdykoliv

Investoři, kteří nakupují produkty využívající pákového efektu, si podle něj musejí být vědomi možných následků včetně toho, že můžou přijít o celou svoji investici. Tyto produkty jsou tak vhodné jen pro opravdu zkušené investory.

Velmi oblíbené jsou v Česku podle Kofroně hlavně garantované certifikáty, které jsou vhodné i pro méně zkušené investory. Klientovi zaručují návratnost jeho investice (zpravidla ve výši 95 až 100 procent) a přitom stále nabízejí zajímavé výnosy. „Klient tak má jistotu, že o svůj vklad nepřijde, zároveň ale ví, že může vydělat výrazně více, než mu nabízejí například podobně zaměřené fondy.

Splatnost certifikátů bývá nejčastěji pětiletá, investor je však může emitentovi kdykoliv prodat zpět za aktuální tržní cenu. „Naši klienti již do tohoto typu certifikátů investovali více než miliardu korun. Oceňují možnost zajímavých výnosů, zároveň mohou certifikáty kdykoli prodat, jejich peníze jsou v případě potřeby rychle k dispozici,“ potvrdil generální ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.

Dosavadní celkový výnos garantovaných certifikátů, který Raiffeisenbank uvedla na trh na přelomu let 2012 a 2013, se podle Kofroně pohybuje mezi 6,87 až 17,74 procenta. Z bonusových certifikátů například certifikát Evropa Twin Win, se kterým banka přišla loni v dubnu, má dosavadní výnos 5,8 procenta.

Zajímavé výnosy

Velmi dobře si loni vedly také investiční certifikáty z nabídky České spořitelny. „Zájmu klientů se těší především bonusové certifikáty, Investiční certifikáty a tzv. Turbo long a Turbo short. V roce 2014 zobchodovali klienti certifikáty o celkovém objemu 712 miliónů Kč,“ informovala Právo Kozáková.

„Jako podkladová aktiva bonusových certifikátů využíváme především jednotlivé akciové tituly, například akcie ČEZ, Komerční banky či VIG a komodity, například ropu, zlato atd.,“ dodala. Výnosy bonusových certifikátů z nabídky ČS se pohybují mezi 3,19 a 10,51 procenta. Kromě těchto certifikátů ČS nabízí i indexové certifikáty a tzv. turbo certifikáty.

Loňské výnosy na investičních certifikátech ČSOB se podle mluvčí banky Pavly Hávové odvíjely od výše ročního bonusu, který je odvislý od typu struktury, podkladového aktiva, doby do splatnosti a řady dalších parametrů. „Obecně se dá říci, že výše tohoto bonusu se pohybovala od čtyř do devíti procent za rok,“ dodala mluvčí.

Investiční certifikáty UniCredit Bank měly loni podobnou výnosnost, v průměru šest až sedm procent.

„Mezi výhody například částečně garantovaných certifikátů, které nabízíme zejména, patří možnost dosažení zajímavého výnosu většinou na úrovni pěti až 10 procent, tedy výrazně nad úrovní spořicích účtů či termínovaných vkladů, a vysoká pravděpodobnost dosažení výše uvedeného výnosu i v případě stagnace, či dokonce mírného poklesu podkladového aktiva,“ sdělil Právu manažer investičních produktů UniCredit Bank Aleš Mátl.

Zájem o ně roste

Za nevýhody označil to, že investor přichází o dividendy vyplacené z podkladové akcie během existence certifikátu (tyto dividendy inkasuje emitent certifikátu a financuje z nich vlastní strukturu certifikátu), dále že u většiny certifikátů je limitovaný maximální možný výnos z investice (např. podkladová akcie posílí o 20 %, ale investor do certifikátu obdrží pouze kupón 5 %) a kreditní riziko selhání emitenta certifikátu.

Zájem o investování do certifikátů ale celkově roste, shodují se bankéři. „Obvykle platí, že když se někdo jednou do tohoto způsobu zhodnocení úspor pustí, už u něj také zůstává. Investici do certifikátů vidíme jako zajímavý doplněk portfolia, který dokáže přinést atraktivní výnos i v případě stagnujícího, či dokonce mírně klesajícího akciového trhu,“ uzavřel Mátl.