Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Home Credit, který provedla výzkumná agentura Ipsos mezi pěti sty představiteli české populace.

Úrok by Češi nastavili nízko

Lidé by byli přísnými, ale na druhou stranu i levnými věřiteli. Na otázku, kolik by chtěli zpět za půjčku 100 tisíc na pět let, překvapivě požadovali nízké částky. Největší skupina lidí – přesně 22 procent dotázaných –, uvedla částku deset tisíc korun. V přepočtu na RPSN by to znamenalo hodnotu 3,9 procenta. Třetina dotázaných by chtěla navíc částku mezi pěti a 15 tisíci korunami.

 

Takovou sazbu u úvěrů v současnosti rozhodně nikdo neposkytuje a je téměř třikrát nižší, než je nejlepší nabídka na trhu.

Kolik byste požadoval/a navíc za půjčení částky 100 tisíc na 5 let?
ČástkaPodíl
0–9999 korun32 %
10 000–19 999 korun26 %
20 000–49 999 korun
33 %
50 000 korun a více9 %
Zdroj: Home Credit

Necelá pětina lidí uvedla částku přesně 20 tisíc, což představuje hodnotu RPSN 7,6 procenta, tedy opět méně, než je nejlepší možná nabídka na trhu.

„Tak nízce nastavený úrok se sice zdá být vstřícný a levný, ale pravděpodobně by na něm samotný věřitel prodělal,“ upozornil Michal Kozub ze společnosti Home Credit. Podle něho je do ceny úvěrů potřeba započítat rezervu na to, že některé půjčky zůstanou nesplacené a nedobytné.

Češi by nepátrali, jestli dlužník peníze vrátí

Z průzkumu také vyplynulo, že jako věřitelé jsou Češi neopatrní a nedokážou dobře zvolit záruky, kterými by si poskytnutý úvěr jistili. Čtyřem procentům dotázaných by například stačilo čestné slovo dlužníka, že úvěr vrátí. Jen necelá polovina lidí by chtěla vědět, zda dotyčný má práci, a zda tedy bude mít z čeho úvěr splácet.

„Lidé by se tedy klidně spolehli na slib a vůbec by nezjišťovali, zda jim dlužník může jejich peníze vrátit. Přitom dotaz na to, jestli lidé mají příjem, patří k základním informacím. Je to i základní rozlišovací prvek seriózních poskytovatelů úvěrů od šedé zóny. Nebezpeční věřitelé se totiž vyznačují právě tím, že poskytují úvěry i lidem bez jakýchkoli příjmů,“ varoval Kozub.

Na druhou stranu z výzkumu vyplynulo i pozitivní zjištění – 70 procent dotázaných by chtělo smlouvu podepsanou u notáře. Nepřímo tím říkají, že chtějí jistotu platnosti smlouvy, aby ji v případě problémů nebylo možné zpochybňovat.

S neplatiči by Češi neměli slitování

Češi by si rozhodně došlápli na dlužníky, kteří přestanou splácet. Dvě třetiny lidí by problém řešily aktivně – dlužníkovi by volaly nebo si pro peníze došly přímo k němu domů a dluh mu připomenuly. Více než 44 procent lidí by volilo soudní cestu a 36 procent dotázaných by využilo i exekutora. Necelá čtvrtina Čechů by neváhala a řešila situaci přes blízké dlužníka, například by volala jeho rodinným příslušníkům.

Jak byste se zachoval/a, pokud by vám dlužník úvěr nesplácel?
ŘešeníPodíl
Zavolal/a bych mu64 %
Šel/šla bych k němu domů61 %
Dal/a bych ho k soudu44 %
Dal/a bych to k exekutorovi36 % 
Poslal/a bych SMS33 %
Volal/a bych jeho manželce/manželovi23 %
Nechal/a bych to tak, neřešil/a bych to2 %
Zdroj: Home Credit

U soudního a exekučního řešení by Češi také rozhodně nelenili. Průměrně by soudní cestu volili už po 60 dnech, ale tři lidé z deseti lidí by k takovému řešení přistoupili dokonce už po 30 dnech. Lidé by tak byli extrémně přísní, striktnější než banky nebo značkové nebankovní společnosti.

U exekučního řešení by byli Češi ještě rychlejší. Přistoupili by k němu už po 56 dnech. „Tak rychlým řešením dlužných pohledávek by dlužníkům nedali šanci najít si novou práci nebo zdroj financování. Rozhodně by byli výrazně tvrdší, než je dnes v Česku běžné u všech bezpečných poskytovatelů,“ uvedl Kozub.