Hlavní novinkou je, že pokud klient od příštího roku předčasně, tedy před dovršením 60 let, vypoví smlouvu o životním pojištění, bude muset vrátit státu peníze, které na dani ušetřil za posledních deset let.

Zákonodárci se letos při schvalování novely zákona o daních z příjmů rozhodli zarazit praxi některých zaměstnavatelů, kteří zneužívají příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnanců jako formu odměny k platu – zaměstnanci si dosud mohli tyto peníze vybírat, aniž by přišli o daňové zvýhodnění.

Motivací zaměstnavatelů přitom podle ministerstva financí je, aby ušetřili daň a především příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, které mají ze zákona povinnost hradit.

Záměrem ministerstva financí také je, aby hrozba ztráty daňového benefitu vedla lidi k důslednějšímu spoření na stáří.

Kdo peníze vybere, bude doplácet daň

Kdo tedy bude chtít využívat daňového zvýhodnění pojistného na životní pojištění i nadále, bude muset od příštího roku splňovat nově zakotvenou podmínku ve své pojistné smlouvě, že nebude provádět výběry vložených prostředků.

„Pokud bude tato podmínka naplněna, bude moci na takovou smlouvu přispívat i zaměstnavatel a jeho příspěvky budou od daně osvobozené,“ potvrdila Právu Kateřina Lhotská, expertka společnosti EY pro pojišťovací sektor. Pojišťovny mají na úpravu smluv čas do 31. března 2015.

Zrušit starou smlouvu se nevyplatí

Někteří prodejci však zneužívají zmatku kolem narychlo připravených zákonných změn a přesvědčují klienty, že stávající smlouvu musí zrušit a uzavřít si novou, která bude novou legislativu splňovat. „Je to nesmysl a nehorázné obelhávání klientů,“ uvedla Lhotská. Případné uzavření nové smlouvy se důvěřivému klientovi navíc po finanční stránce ošklivě vymstí.

Například klient platil po dobu pěti let měsíční pojistné tisíc korun. „Pokud by po této době předčasně ukončil pojištění, dostal by odbytné odhadem asi 37 tisíc korun v závislosti na rozsahu pojištěných rizik, investiční strategii, vstupních nákladech apod.,“ upozornila Lhotská.

V této částce přitom není započten poplatek za předčasné ukončení, který by v tomto případě dělal necelé dva tisíce korun. Pokud za předchozí dobu pojištění uplatňoval odpočitatelné položky ze základu daně za zaplacené pojistné, musí tyto odpočty zpětně dodanit.

„To by dělalo devět tisíc korun. A to není zdaleka všechno. U nové smlouvy zaplatí vstupní poplatky, jejichž největší část tvoří provize pro poradce – až 200 procent ročního pojistného. Pokud by tedy platil i nadále tisíc korun pojistného měsíčně, je to dalších 24 tisíc korun. Sečteno podtrženo přijde tohoto důvěřivce sjednání nové smlouvy asi na 35 tisíc korun. Takže mu z toho odbytného zůstanou nějaké dva tisíce korun,“ spočítala Lhotská.

Každý klient se podle ní bude muset rozhodnout, jestli bude chtít nadále využívat daňové výhody související s životním pojištěním, nebo používat pojištění jako „spořicí účet“. Toto rozhodnutí bude v podstatě nevratné. Pojišťovny klienty uklidňují, že jim do konce roku samy nabídnou možnosti, jak dál postupovat.

Pojišťovny budou klienty kontaktovat

„Všechny klienty budeme kontaktovat s návrhem na takovou změnu smlouvy, která jim umožní i nadále využívat daňové výhody. Klientům bude umožněno se svobodně rozhodnout, jestli v tomto daňově zvýhodněném režimu budou pokračovat, nebo jestli zvolí model s možností mimořádných výběrů za cenu ztráty budoucích daňových výhod,“ sdělil Právu ředitel Úseku pojištění osob Kooperativy Filip Král.

Jak dodal, pojišťovna klientům nabídne také řešení, které bude „oba přístupy vhodně kombinovat“ ve dvou různých smlouvách. „Aktuálně evidujeme necelých půl miliónu smluv, kterých se změna dotýká, ovšem pouze menšina z nich – méně než 10 procent – ve skutečnosti mimořádné výběry aktivně používá. Pro většinu dotčených klientů tak prakticky žádná změna nenastane,“ doplnil Král.

„Klienty, kterých se připravované změny dotknou, na konci listopadu obešleme s dodatkem smlouvy. Bez nutnosti reagovat jim pak budou daňové výhody zachovány. Pokud by klient s dodatkem a udržením daňové uznatelnosti nesouhlasil, bude mít příležitost nám odmítnutí zaslat a možnost mimořádných výběrů si zachovat,“ informovala Právo mluvčí Pojišťovny České spořitelny Jana Jirásková.

U smluv sjednávaných od roku 2015 si každý nový klient podle ní určí, zda bude mimořádné výběry požadovat, nebo je pro něj zajímavější daňová uznatelnost.

„Stávající smlouvy životního pojištění doporučujeme nerušit – není a nebude k tomu důvod, naopak předčasné ukončení by mohlo pojištěného znevýhodnit při uzavírání nového pojištění v budoucnu,“ zdůraznila Jirásková.

Novela podle ní nepřináší žádné zásadní změny pro klienty, kteří životní pojištění využívají především z důvodu zabezpečení svého i svých blízkých nebo ho používají jako nástroj pro uložení volných finančních prostředků. Kdo bude i nadále chtít zachovat možnost mimořádných vkladů a výběrů, nemusí na nové podmínky vyplývající z připravované novely přistupovat. Pro příspěvek svého zaměstnavatele nebo pro využití vlastního daňového odpočtu si pak bude moci sjednat ještě jednu smlouvu, na které nebudou výplaty umožněny.

Pojišťovna České spořitelny má rovněž zhruba půl miliónu daňově uznatelných smluv. Téměř u všech si klienti mohou nějakou částku odečíst ze základu daně, u poloviny smluv je to podle Jiráskové méně než dva tisíce korun.

Z nového pojištění lze vycouvat

Také podle Lhotské může být pro někoho výhodné ponechat původní pojištění tak, jak je, a sjednat si vedle toho nové, které bude podmínky pro daňové zvýhodnění splňovat. Mohlo by to podle ní být zajímavé hlavně pro toho, komu přispívá i zaměstnavatel.

„Okruh klientů, kterým by toto řešení mohlo vyhovovat, by se podstatně rozšířil, kdyby si mohli toto daňově zvýhodněné pojištění sjednat výrazně levněji, než je u životního pojištění obvyklé. Jde o to, aby vstupní náklady byly více než kompenzovány předpokládanou daňovou úsporou. Pak to totiž začne být zajímavá varianta i pro někoho, komu zaměstnavatel nepřispívá,“ vysvětlila Lhotská.

Oklamaným lidem, kteří si nové pojištění už nepředloženě sjednali a staré ukončili, doporučuje z toho nového co nejrychleji vycouvat. „Zákon dává možnost smlouvu vypovědět do dvou měsíců od data jejího uzavření. A pokud už tuto lhůtu klient propásl, pak ji ukončit co nejdřív. Pokud to udělá například do tří měsíců po sjednání, bude ho to stát při měsíčním pojistném tisíc korun „jen“ tři tisíce korun a to je přesně o 21 tisíc korun méně, než kdyby to neudělal vůbec,“ uzavřela Lhotská.