Jestliže jste v uplynulém roce měli vyšší zisk, platí pro vás povinnost platit v tom letošním adekvátně vyšší zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Může se ale také stát, že vám letošní příjmy sotva vystačí na platbu těchto vyšších záloh. V prvé řadě je třeba upozornit, že o své peníze nepřijdete, protože po skončení daňového období a po podání daňového přiznání a přehledů vám správa sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovna celou částku zaplacenou „navíc“ zase vrátí podle skutečných příjmů.

Jestliže se tedy bez těchto peněz dokážete obejít a nechce se vám obíhat úřady, budiž vám útěchou, že v dubnu příštího roku vám na účtu přistane pěkných pár tisíc nebo i desítek tisíc korun. Pokud vám ale měsíční rozpočet nedovolí platit přebytečné zálohy, můžete zažádat o jejich snížení.

Kdy lze snižovat?

Ze stránek správy sociálního zabezpečení si stáhnete formulář Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu, ze stránek své zdravotní pojišťovny zase formulář Žádost o snížení záloh na pojistné. Musíte však splňovat podmínku, že se váš průměrný měsíční příjem snížil v uplynulých a po sobě jdoucích třech měsících minimálně o třetinu oproti průměrnému měsíčnímu příjmu v uplynulém roce.

Pokud jste například měli v loňském roce příjmy 600 tisíc korun a uplatňujete paušál 60 procent, váš roční zisk činil 240 tisíc korun, měsíční pak 20 tisíc korun (240 tisíc : 12). V zimě se vám ještě celkem dařilo, ale od dubna už příliš ne. V květnu jste měli příjem 22 tisíc korun, v červnu 18 tisíc korun a v červenci 15 tisíc korun, takže celkem 55 tisíc korun. Po odečtení výdajů paušálem 60 procent činil průměrný zisk 22 tisíc korun za tři měsíce, za měsíc tedy 7333 korun (22 tisíc : 3).

Na snížení záloh byste tedy bez problémů dosáhnout měli. Ovšem jen na omezenou dobu, nejpozději do podání nového přehledu – tedy do dubna 2015.

Platíte minimální zálohy? Budete je platit dál

Smůlu ovšem máte v případě, že už nyní platíte minimální zálohy. Jestliže je podnikání vaší hlavní činností, máte povinnost platit minimální zálohu na sociální pojištění ve výši 1894 korun, na zdravotní pak 1752 korun. Pod tuto hranici již jít nelze, takže i kdyby se váš příjem snížil třeba o polovinu, budete muset pořád platit tyto částky. Do této skupiny mimochodem patří velké procento českých živnostníků.

Úřad práce

Pokud jste se dostali až do stavu, kdy už skutečně nevyděláte ani na zálohy, byť v minimální výši, můžete podnikání kdykoliv přerušit a jít se registrovat na úřad práce. Stejně jako zaměstnanci máte nárok na podporu v případě, že jste si v uplynulých dvou letech platili alespoň 12 měsíců sociální pojištění.

V případě OSVČ se podpora počítá z vyměřovacího základu, z něhož se určuje i výše sociálního pojištění (někteří živnostníci si mylně myslí, že se jim bude podpora počítat z průměrného měsíčního zisku). První dva měsíce byste pobírali 65 procent z tohoto základu, další dva měsíce 50 procent a poslední pátý měsíc 45 procent - za předpokladu, že je vám méně než 50 let.

Bez registrace na úřadu práce si hradíte pojištění sami

Pokud se vám z nějakého důvodu na úřad práce nechce, stačí oznámit správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, že své podnikání přerušujete. Zatímco v případě registrace na úřadu práce za vás ale zdravotní pojištění platí stát, v tomto případě si musíte platit zdravotní pojištění sami. Sociální pojištění neplatíte, ovšem berte v úvahu, že se vám toto období nezapočítává do doby odpracované na důchod.

Na vaše dotazy odpovídá Martin Špaček z portálu Sfinance.cz.

Chtěl bych přerušit živnost a jít na úřad práce. Z čeho se mi vlastně počítá podpora, podle přehledu za minulý rok, nebo z příjmů z podnikání za poslední měsíce? V loňském roce jsem měl příjmy zhruba 800 tisíc korun a uplatňuji paušál 60 procent, jak velikou bych měl podle toho podporu? Je mi 48 let.
Podpora v nezaměstnanosti se počítá podle zisku za uplynulý rok. Nejprve je třeba zajít na OSSZ, kde nahlásíte přerušení živnosti a vyžádáte si potvrzení nutné pro registraci na úřadu práce. Jestliže váš zisk v roce 2013 činil 320 tisíc korun (800 tisíc – 480 tisíc, tj. 60 procent z 800 tisíc korun), bude váš vyměřovací základ činit 160 tisíc korun (320 tisíc x 50 procent). Když tuto částku vydělíte 12, získáte měsíční vyměřovací základ 13 333 Korun. První dva měsíce bude tedy vaše podpora činit 8666 Korun (13 333 x 65 procent), další dva 6667 Korun (13 333 x 50 procent) a pátý měsíc 6 tisíc korun (13 333 x 45 procent).