Co je dobré vědět o úsporných žárovkách

Jak pro Právo shrnula mluvčí internetového prodejce Alza.cz Šárka Jakoubková, klasické žárovky jsou sice nejlevnější, ale mají vysokou spotřebu elektrické energie. Halogenové žárovky mají nejvyšší svítivost, ale zároveň i poměrně vysokou spotřebu elektrické energie. Úsporky mají nízkou spotřebu elektrické energie, jsou levnější než LED žárovky, ale mají určitou dobu náběhu, než se plně rozsvítí, a jsou ekologicky náročné na likvidaci.

LED žárovky představují moderní technologii žárovek s největší úsporou elektrické energie a nejvyšší životností. Nevadí jim časté rozsvěcování a zhasínání – na rozdíl od úsporek – a neobsahují škodlivou a zdraví nebezpečnou rtuť. LED žárovky postoupily ještě do dalšího stupně vývoje, do tzv. Crystal LED technologie, kde je lépe vyřešeno chlazení LED žárovek, které tak mají ještě vyšší svítivost.

Michael Urban, eSvetlo.cz

Je však třeba si dát pozor, k jakému účelu člověk žárovku potřebuje. „Při výběru LED žárovek se spotřebitel musí zaměřit zejména na udanou svítivost, udávanou v lumenech, a na barvu světla, udávanou v kelvinech. Jinak by se totiž mohlo stát, že koupené zboží bude svítit nedostatečně nebo bude nevhodné pro konkrétní účel,“ uvedl pro Právo Michael Urban z poradensko-prodejního portálu eSvetlo.cz.

Do obývacího pokoje se tak hodí teplá bílá (2700 K), kdežto do kuchyně naopak studená bílá (4000 K).

„S postupným ukončováním výroby standardních žárovek došlo k výraznému nárůstu prodejů úsporných žárovek. Nástup LED technologií snížil prodej úsporných žárovek, protože část zákazníků začala upřednostňovat LED žárovky, nicméně úsporné žárovky stále vykazují velmi dobré prodeje,“ řekl Právu Michal Kopřiva ze společnosti Electro World.

Brusel se ale v regulaci chystá pokračovat dál a rokem 2016 skončí prodej halogenových žárovek. Od září 2016 pak budou všechny světelné zdroje na trhu Evropské unie přinejmenším energetické třídy B a zvláštní halogenové minimálně třídy C.

Do kategorie B patří horší kompaktní zářivky a horší LED žárovky. „Technologie žárovek třídy B zatím umožňuje nahradit klasické žárovky s maximálním výkonem 60 W. Životnost těchto žárovek je proti klasickým trojnásobná, tedy 3000 hodin,“ řekla Právu produktová specialistka společnosti Okay spotřebiče Petra Srbová.

Kategorie A zahrnuje průměrné LED žárovky a kvalitní kompaktní zářivky. Trvanlivost zde může dosahovat 10 tisíc hodin, což odpovídá životnosti deset let (kompaktní zářivka), případně 25 tisíc hodin (LED žárovka) nebo až 50 tisíc hodin (LED trubice). Existují ještě třídy A+, kam patří nejlepší současné výrobky, a A++, která je vytvořena dokonce pro budoucí produkty. Tyto kategorie nabízejí podle Michaela Urbana až 80procentní úsporu elektrické energie proti klasickým wolframovým žárovkám.

„Na zákazu klasických žárovek je nejkontroverznější to, že Brusel nedává spotřebitelům na výběr, zda si připlatit za vyšší spotřebu klasické žárovky, nebo využívat úsporné žárovky. Jednoduše za ně zvolil tu možnost, že úsporné žárovky jsou lepší,“ uvedl pro Právo analytik Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance. Přitom by si měl podle něj spotřebitel sám rozhodnout, zda chce investovat do úsporné žárovky s vyšší pořizovací cenou, ale s nižšími provozními náklady, nebo zakoupit klasickou žárovku, jejíž provoz bude nákladnější.

S tímto názorem Urban nesouhlasí. „Za příklad bychom mohli vzít normy produkce CO2 u automobilů, kde jsou rovněž penalizovány vozy, které více zatěžují životní prostředí,“ uvedl. Zákaz má podle něj i ekonomický dopad. Kdyby Brusel klasické žárovky nezakázal, technologie ve svícení by se rozvíjely pomaleji, což má vliv i na cenu produktu.

„Za poslední dva roky klesly ceny LED světelných zdrojů o desítky procent, přičemž jejich kvalita šla závratně nahoru. Je jasné, že LED zdroje jsou pro spotřebitele výhodnější, a zákaz tedy měl svůj smysl,“ dodal Urban.

Jedním z velkých cílů Evropské unie je snížení produkce skleníkových plynů, čemuž by mělo zavedení kompaktních zářivek namísto klasických žárovek přispět. Úsporky mají oproti žárovkám několikanásobně nižší spotřebu, a pokud by tedy lidé svítili stejně dlouho stejným množstvím světel, došlo by ke snížení spotřeby elektrické energie a z dlouhodobého hlediska by klesla i její produkce.

Jak připomněl analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit, do spotřeby úsporek se ovšem nezapočítává spotřeba energie na jejich výrobu, a tedy i náklady, které jsou vyšší proti klasickým žárovkám. Nejsou započteny ani náklady na jejich recyklaci. Ty jsou také vyšší, protože úsporné zářivky obsahují rtuť, byť v relativně malém množství.

Je jasné, že náklady na výrobu úsporných zdrojů jsou vyšší než u klasických žárovek. Jde totiž o pokročilejší technologie, což se promítá do koncové ceny. „Prakticky každý provedený test však potvrdil, že investice do úsporných žárovek se vyplatí a uživatel ušetří částky v řádech stokorun za rok,“ míní Petra Srbová. V tisícikorunách pak lze počítat úspory za životnost.

Od roku 2012 tedy platí zákaz vyrábět a dodávat klasické žárovky na trh. To ovšem neznamená, že by se starší modely nemohly doprodávat. „Po každém takovém nařízení se lidé snaží získat co nejvíce starších modelů, a nyní na ně proto prakticky nenarazíte,“ vysvětlila Srbová.

Pokud jde o likvidace již nepoužitelných úsporných žárovek, ta by rozhodně neměla probíhat doma. Úsporné žárovky totiž obsahují jisté množství rtuti a LED zářivky pak elektronické čipy, proto by je lidé neměli odhazovat do běžného směsného odpadu. Dají se odevzdávat přímo v obchodě, kde si je dotyčný zakoupil. Rovněž existují různá sběrná místa se speciálními kontejnery přímo pro úsporné žárovky.

„Úsporné žárovky lze z pohledu zákona o odpadech zařadit mezi tzv. elektrozařízení, kdy výrobce nebo jejich dovozce na český trh musí pro tato zařízení zajistit jejich zpětný odběr, zpracování, využití a jejich odstranění,“ informovala Právo mluvčí České inspekce životního prostředí Simona Cigánková.

Sběr a zpracování odpadních úsporných žárovek je zajišťován především prostřednictvím kolektivních systémů, jako jsou například společnosti Ekolamp nebo Recyklace Ekovuk. Odpadní nádoby se nacházejí v mnoha obchodech včetně hobbymarketů, obecních úřadů nebo sběrných dvorů. Takto sebrané žárovky jsou pak předávány jednotlivým zpracovatelům, sdělila Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Jak vyplývá z nedávných výsledků společnosti Ekolamp, loni tuzemské firmy a domácnosti sebraly a předaly k recyklaci 902 tun světelných zdrojů, což představuje přes šest miliónů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. To je o milión více v porovnání s rokem 2012. Do přírody se tak nedostalo 30 kg toxické rtuti. Nejpilněji sbírali obyvatelé Královéhradeckého kraje, Prahy a Zlínského kraje. Nejhůře naopak dopadly kraje Karlovarský, Liberecký a Pardubický.